Jeho nejvýznamnějším dílem je kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, který byl pro svou výjimečnost zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Letošní rok byl vyhlášen Rokem baroka a navíc uplynulo 340 let od narození geniálního architekta. Obojí je pádným důvodem k oslavě. Žďárská společnost Putování za Santinim proto připravila bohatý celoroční kulturní program. Jeho významná část se bude odehrávat ve dnech 8. až 10. září.

„Santini vytvořil během svého nedlouhého života, zemřel v pouhých šestačtyřiceti letech, více než osm desítek projektů a staveb. Z toho takřka jednu čtvrtinu na území dnešního Kraje Vysočina. Není to jen kostel na Zelené hoře, ale také například klášter v Želivě, kostely v Humpolci, Obyčtově, Zvoli, Bobrové a další. Spolek Putování za Santinim, který sdružuje majitele, správce a obdivovatele staveb slavného barokního architekta z celé České republiky, se proto rozhodl připravit projekt Santiniho barokních slavností v rámci Kraje Vysočina,“ vysvětlil Stanislav Růžička ze spolku Putování za Santinim.

V zásypu byly nalezeny kosterní pozůstatky.
Nalezené pozůstatky předků byly uloženy do společného hrobu

Centrem slavností se tentokrát stane Žďár nad Sázavou. Kulturní akce se ovšem nesoustředí pouze na jedno místo, ale rozprostře se prakticky po celém městě. „Nezůstaneme jen na Zelené hoře nebo v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, ale přesuneme se také na náměstí Republiky nebo do kostela svatého Prokopa,“ potvrdil Stanislav Růžička.

Santiniho třídenní barokní slavnosti začnou poctou geniálnímu architektovi v pátek 8. září. „Nejprve se pod rukama varhanní virtuosky Barbary Willy rozezní historické varhany v poutním kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Po tomto slavnostním úvodu se pak zájemci vydají za tajemstvím Santiniho architektury. Průvodce jim budou dělat největší znalci Santiniho díla a barokní doby vůbec. Mezi ně patří například autoři velmi ceněné publikace Česká barokní architektura Richard Biegl, Vít Vlnas a Petr Macek,“ informoval Stanislav Růžička.

Do Žďáru nad Sázavou se ale sjedou i další osobnosti akademického světa. „Historik umění a umělecký kritik Jiří Kotalík a prorektor Karlovy univerzity Jan Royt si už k nám dávno našli svoji cestu a jejich poutavé vyprávění zaujalo stovky posluchačů. Po celý pátek i sobotu budou tito odborníci zájemcům k dispozici, a to nejenom během přednášek či komentovaných prohlídek, ale také u kulatých diskusních stolů,“ poznamenal Stanislav Růžička.

Návštěvníky unikátní památky kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře čeká v pátek v 11 hodin první komentovaná prohlídka. Ve 13 hodin představí pro změnu Muzeum nové generace osm století žďárského kláštera. Diskuse odborníků a veřejnosti začne v barokních sálech zámku Kinských úderem patnácté hodiny a barokní svět ve filmových obrazech obživne v křížové chodbě fary v 18 hodin.

V 19.30 se slavnost přesune do centra města, do kostela svatého Prokopa. Na své si přijdou především milovníci klasické hudby. „Podařilo se nám pro tuto příležitost získat Janáčkovo kvarteto, které dokonce odložilo odlet do jižní Koree na turné po dálném východě a zahraje nejprve ve Žďáře nad Sázavou,“ prozradil Stanislav Růžička.

První den Santiniho barokních slavností vyvrcholí v jednadvacet hodin na náměstí Republiky koncertem zvonkohry, vystoupením žďárských trubačů, barokním tancem v podání žáků místní umělecké základní školy i profesionálních tanečníků a světelnou iluminací.

Podtitul sobotních slavností zní Klášterní noc. Nezačne ovšem s prvním stmíváním, ale ve 13 hodin komentovanou prohlídkou v areálu bývalého cisterciáckého kláštera. „Klášterní noc má ve Žďáře již patnáctiletou tradici, tentokrát jsme ji ale pojali trochu jinak. Začne netradiční prohlídkou bývalého kláštera. Zájemce provedou odborníci, kteří se místnímu publiku představí už předchozí den. Všichni se na to už těší, sami říkají, že nikde jinde není takový zájem o historii, jako ve Žďáře nad Sázavou. Je to určité specifikum tohoto města,“ pochválil zájem místních obyvatel Stanislav Růžička.

Prostory klášterního konventu se ve 14 hodin přemění v taneční sál. Lenka Horalová, specialistka na barokní tanec, představí toto umění v dobách dávných kavalírů. Umění ze sbírek Národní galerie si zase mohou zájemci prohlédnout od 14 hodin v zámecké galerii. Barbara Willi znovu usedne k varhanám v 15 hodin, aby barokními tóny zaplnila baziliku Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše.

Další komentovaná prohlídka se uskuteční o hodinu později v konventním kostele a areálu zámku. „Tradiční Klášterní noc začne v 16.30 mší svatou v poutním kostele svatého Jana Nepomuckého. Poté Jan Royt povykládá o duchovním životě a vzdělání v období baroka. V 19.30 se přesuneme do baziliky, kde vystoupí Tišnovský komorní orchestr. Ve 21 hodina nás pak čeká společný výstup na Zelenou horu. Půjdeme po hrázi Konventního rybníka, po kterém budou plout lodičky se žďárskými trubači. Ti pochod doprovodí barokní hudbou. Celá trasa bude lemována hořícími loučemi. Na Zelené hoře pak všechny příchozí bude čekat další koncert,“ popsal následující body programu Stanislav Růžička.

Závěr sobotního dne bude patřit duchovnímu, konkrétně Vladimíru Záleskému, který se s přítomnými rozloučí slovem na dobrou noc. „Tím nás pokaždé vyprovodí na cestu domů. Tentokrát ale Barbara Willi ještě zahraje Půlnoční varhanní nokturno, čímž sobotní program definitivně ukončí,“ poznamenal Stanislav Růžička.

Nedělní program zahájí v 9 hodin mše svatá v bazilice Nanebevzetí Panny Ma- rie a svatého Mikuláše, kterou doprovodí mužský komorní soubor Vacatus Ecumenicus z Jimramova. „Ve 13 hodin se program promění, tentokrát si na své přijdou zejména rodiny s dětmi. „Žďárské středisko volného času Active pro tuto příležitost připravilo takzvanou Cestu barokním světem. Zájemci vyjdou opět od hráze Konventního rybníka a vystoupají na Zelenou horu. Cestou potkají několik zastavení, na děti tam budou čekat jednotlivé úkoly, jako například malování poutního kostela svatého Jana Nepomuckéhoa podobně,“ řekl Stanislav Růžička.

Letošní oslavy jsou ovšem pouze začátkem. „V roce 2023 uplyne 300 let od úmrtí Santiniho. Na to se odborná veřejnost připravuje už dnes, oslavy musí proběhnout opravdu důstojně. Letošek je vlastně takovým nástupním bodem,“ podotkl Růžička.