„Kupovala jsem auto z jiného kraje a pak měnila značku. Teprve s novou značkou jsem si pak šla zařídit povinné ručení. Opomněla jsem ale, že mezi přepisem auta a sjednáním nového ručení uplynulo pětadvacet dní, a po tu dobu bylo auto nepojištěné," popsala žena. „Bylo to moje první auto a prostě mi to v té chvíli nedošlo. Bohužel, ani agent pojišťovny, kterému jsem tehdy předložila všechny doklady s tím, ať mi poradí, co všechno mám udělat, protože se v tom nevyznám, mě na to neupozornil," dodala majitelka auta.

Zaslaná výzva k úhradě příspěvku

Neznalost ovšem neomlouvá a žena za každý den, kdy bylo její auto bez povinného ručení, zaplatila padesát korun plus ještě 170 korun navrch jako náklady na vyřízení pohledávky.

Vlastníkovi vozidla ale může dorazit i obsílka, ve které ho Česká kancelář pojistitelů vyzývá, aby do garančního fondu zaplatil třeba i desítky tisíc korun za auto, které kdysi měl, ale neodhlásil ho z registru. A je jedno, že vysloužilý vůz už dávno skončil ve šrotu, protože oficiálně existuje, nemá povinné ručení, a výše zákonného příspěvku do garančního příspěvku tak každým dnem vzrůstá.

„Vlastníci a provozovatelé vozidel, kteří nemají v rozporu se zákonem sjednáno povinné ručení, jsou povinni za každý den hradit příspěvek do garančního fondu České kanceláře pojistitelů. Sazba se pohybuje od 20 do 300 korun denně u osobního automobilu jde o 50 nebo 70 korun za den," uvádějí webové stránky České kanceláře pojistitelů. Například sankce za nepojištěné běžné auto tedy za jeden rok vyjde na 18 250 korun, a to bez započtení souvisejících poplatků.

Kancelář při vymáhání poplatků od nepozorných řidičů vychází z informací pojišťoven a centrálního registru vozidel. Když zjistí nepojištěné vozidlo, jeho majiteli zašle výzvu k úhradě příspěvku, který odpovídá délce nepojištěného období.

Zavedením sankčního příspěvku v roce 2009 bylo cílem snížit počet nepojištěných aut a nehod jimi způsobených. Zároveň se zvýšil podíl nepojištěných vlastníků aut na vyplácení náhrad škod při nehodách, která nepojištěná vozidla způsobí.

Ne vždycky však pochybí motorista, ani v registru vozidel nemusí být vždy uložena správná data. „Obeslaná osoba má třicetidenní lhůtu na úhradu příspěvku, případně na doložení, že výzva k zaplacení je neoprávněná, protože neprovozovali vozidlo v rozporu se zákonem. U výzvy je přiložen i dotazník a vyplacená odpovědní obálka, případně je možné s ČKP komunikovat prostřednictvím webu www.bezpojisteni.cz/vyzva.

Každý by si měl ve vlastním zájmu na příslušném odboru dopravy ověřit, zda mu náhodou v registru „nevisí" nějaké motorové vozidlo, na které by mohla Česká kancelář pojistitelů narazit. Třeba „pionýr", kterého před lety prodal, ale už si nemůže vzpomenout, jestli ho tenkrát vůbec přepsali.

To, že lidé se ptát, co v registru vůbec mají, chodí, potvrzuje i šéf žďárského městského odboru dopravy Jaroslav Miklík. „Pokud někomu přijde výzva k zaplacení poplatku do garančního fondu, případně se to stane jeho známým, první cesta obvykle vede k nám. Často se například stává, že motorové vozidlo bylo prodáno, ale nebylo přehlášeno, nový majitel povinné ručení neplatí, takže se kancelář pojistitelů logicky obrátí na osobu, která v registru figuruje jako majitel vozu," dodal Miklík.