Po lásce, štěstí, přátelství, po práci, troše peněz, po radosti, klidu a toleranci, po nové hračce nebo prázdninách u moře… „Hlavně zdraví!" bylo ale slyšet ze všech stran.

„Zdraví je takový „přáníčkový bestseller", už to bereme pomalu jako klišé, ale fakt ho potřebujeme opravdu všichni. Přeji ho tedy upřímně nejen sobě či svým blízkým, ale všem," řekla Martina Dobrovolná ze Žďáru.

Najít novou práci si přeje Jaroslav Drobný ze Žďáru nad Sázavou. Dvaapadesátiletý stavební dělník o ni přišel na konci roku. „Dělal jsem roky pro menšího soukromníka, ale stavební firmy teď živoří," řekl Drobný. V obrat v lepší věří s příchodem jara. „To se rozeběhnou sezonní práce a doufám, že mě někdo zaměstná," dodal vyučený zedník.

„Nemám zrovna nějaká extra přání… ale určitě by se mi líbilo, kdybychom k sobě všichni byli ohleduplnější, abychom žili ve vzájemném porozumění – vnímám, že se nějak vytrácí, lidi mi často připadají stále sobečtější," přál si Josef Fabík, starosta Radostína nad Oslavou.

„Šatičky," nerozmýšlela se pětiletá Natálka. „Dostala od Ježíška panenku, a chce pro ni širší garderobu," vysvětlila se smíchem maminka holčičky.
„Aby mi narostly třetí zuby, když vidím naše zdravotnictví," smál se Jaromír Chalupa ze Žďáru. „Samozřejmě mám i ta takzvaná normální, soukromá přání. Neprozradím… Ale byl bych rád, abychom se obecně méně stresovali a zachovali si humor a nadsázku," dodal muž.

Vnouče by ráda přivítala v rodině Anna Nováková. „Tak snad mě už letos mladí tou radostnou zprávou překvapí," usmívala se.

„Aby se měla dobře rodina, aby ubylo stresů, aby se vyřešily komplikace v práci… mám jen přání obyčejná, asi jako každý," řekl Zdeněk Havelka.
„Mimo soukromých přání mám i to, aby se Česko vyhrabalo ze současného srabu. Rád bych ten ohňostroj bral jako blýskání na lepší časy," poznamenal Karel Dvořák.

„Kromě zdraví bych všem popřála klid, takové to vnitřní naplnění, pohodu. Když budeme mít kolem sebe dobrou atmosféru, i to zdraví se nás bude lépe držet," pověděla bylinkářka Valerie Pelikánová z Ostrova nad Oslavou.

Přání pohody vyslovovali dotázaní (kromě zdraví) nejčastěji, i když štěstí za ní zůstalo v celkem těsném závěsu.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł třeba ve své knize o Češích Udělej si ráj napsal: „V Česku je nejdůležitější pohoda. Je to slovo potřebnější než „ideologie" nebo „čest". Pohoda je dobrá nálada, klid, přívětivá povaha, útulné místo, nekonfliktní vztahy. Jde zkrátka o to nedělat lidem ani sobě nepříjemnosti. Pohoda má ráda pivo."

Lidé oslovení při oslavách příchodu nového roku ji v přáních pojímali nikoli coby vytoužený bezstarostný život bez povinností, ale jakýsi „klid k životu". „Vím, jak to myslíte, to slovo je už trochu zprofanované, viďte? Pohoda, klídek… Tu pohodu, co si spousta lidí přeje, vnímám tak, že bychom ocenili méně nerváků, neklidu, strachu z budoucnosti. Pak se budeme moci lépe soustředit na práci a rodinu i na řešení problémů, ty se nějaké vždy najdou," řekl Jan Straka.

„Člověk čím je starší, tím má hodnoty i přání vyhraněnější. Já si přeji zas ty jakoby obyčejné věci; zdraví, lásku, zabezpečenou rodinu…" zmínil žďárský modelář obřího vláčkoviště Modelové království Radislav Wimmer. „A všem by přál i tu životní pohodu; v rodině i mezi přáteli a kamarády. „To se pak překonává všechno lépe," dodal s úsměvem.