V místě, kde žije necelých 20 obyvatel, roste teď i bazén a sauna pro veřejnost. Z ruiny velkostatku se stává penzion. O přestavbě jsme hovořili s majitelem objektu Josefem Vencovským.

Jaká je historie objektu, který rekonstruujete?
Archivní záznamy se nenašly. Historii tedy znám pouze z vyprávění. Objekt původně patřil louckému panství, stejně tak jako lesy kolem dokola. Podle konstrukce byla usedlost postavena přibližně před 300 lety.

Proč budovy tak zchátraly?
Od konce druhé světové války, kdy byl loucký hrabě odsunut, do sametové revoluce objekt obhospodařovaly Lesy. Byly tady kanceláře a také asi čtyři byty pro lesní dělníky. Po sametové revoluci byl objekt určen pro vypořádání restitucí. Po převzetí restituentem objekt nadále chátral, až ho v roce 2003 koupila moje firma.

Proč se o to ten člověk nestaral?
V restitucích získal zpět statek v Kozlově, pole a další nemovitosti. Na Rytířsko asi neměl dost sil.

Proč vás napadlo koupit ruinu statku?
Celý život se zabývám stavěním, po opravě tří domů v historickém centru Jihlavy jsem se pustil do rekonstrukce této usedlosti. Chtěl jsem si udělat radost – jako poslední objekt zrekonstruovat něco takového.

A máte z toho tu radost?
Teď po částečném uvedení objektu do provozu již ano. Jsme za polovinou rekonstrukce. Objekt má naštěstí obrovskou výhodu v tom, že hlavní konstrukční prvky (krásné historické klenby nebo povalové stropy a krov ) byly v dobrém stavu.

Co v objektu funguje nyní?
Penzion pojme zatím asi 45 osob v restauraci a salonku. Je zde místnost pro školení a uzavřenější společnost. V nejbližší době začne fungovat i letní terasa asi pro 30 osob. Na ubytování máme 22 lůžek, cílová kapacita by do jara příštího roku měla být navýšena na 40 až 45 lůžek.

A co vyroste dál?
Ve dvorním traktu je ve výstavbě krytý bazén se saunou a možností zacvičení. V historickém křídle bývalé stodoly budujeme stáje pro koně.

Než rozhovor začal, odněkud jste přišel. Máte tip na výlet?
Rytířsko, obklopené hlubokými lesy, je rájem pro houbaře, cyklisty a běžkaře. Dále je zajímavé tím, že tudy probíhá evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Rybníček je ,nebesák', nemá přítok. Jinak snad nejhezčí cesta podle mého názoru vede kolem přirozeně meandrujícího potoka z Rytířska přes Věžničku až do Polné k rybníku Peklo a k zámecké restauraci.