Na její výstavbu by ale potřeboval tamní lyžařský oddíl získat poměrně vysokou dotaci, což je vzhledem ke stávajícím kritériím Regionálního operačního fondu Jihovýchod nemožné.

Vyhlídkové plošiny se nedočkají ani vodojemy v regionu. Tento trend, populární třeba na Třebíčsku, se Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko zavádět nechystá.

Třicetimetrovou rozhlednu na Fajtově kopci za zhruba deset milionů korun chce nad Meziříčím vybudovat lyžařský oddíl. Ten vedení města i veřejnosti představil již loni hned dvě verze budoucí vyhlídkové věže. „Radní se přiklonili ke stejné verzi, jakou by podle ankety uvítala také veřejnost. Jedná se o trojitou spirálu,“ vyjádřil se Jiří Novotný, předseda Ski klubu Velké Meziříčí.

Dotace v ohrožení

Starosta zároveň dodal, že vydané uzemní rozhodnutí o umístění stavby již nabylo právní moci, finišuje se s vytvářením projektu a během března snad dojde na žádost o stavební povolení.

Čáru přes rozpočet ale oddílu udělaly omezené možnosti, jak na projekt získat dotace. Granty, z nichž by bylo možné dostat příspěvek, jsou totiž rozdělené jen na dvě kategorie.

„V té první lze žádat až o stomilionovou podporu, ve druhé jen o třímilionovou. A Velké Meziříčí je na rozdíl od Jihlavy, Žďáru nebo Nového Města na Moravě bohužel zařazeno do té druhé. A rozdíl mezi oběma je propastný,“ posteskl si Jiří Novotný.

Na projekt za deset milionů korun jsou i tři miliony korun málo a lyžaři sami peníze na tak nákladnou stavbu nemají. Na rozdávání nemá ani město. „V našich možnostech uvolnění tak vysokých částek aktuálně není,“ podotkl velkomeziříčský starosta Radovan Necid. Radnice ale výstavbu rozhledny podporuje, ostatně i na vytvoření projektu vymezila 200 tisíc korun.

„Již schválené podmínky pro rozdělování peněz změnit nemůžeme, lze jen doufat, že budou jiná v dalším období v letech 2014 až 2019. Spravedlivější by bylo, kdyby byly zohledňovány jednotlivé projekty, a ne jen města, kde mají být záměry zrealizovány,“ dodal Necid.

V nejbližších letech nečeká změna v rozhledny ani vodojemy na Žďársku. V některých okresech jde přitom o trend, který má u veřejnosti velký úspěch. „Takovéto projekty se dělají třeba na Třebíčsku, a jde vždy o velmi zajímavá díla. Vždy je to ale také o penězích a bez podpory okolních obcí by tyto vyhlídky mohly vzniknout jen těžko,“ uvedl Karel Fuchs, ředitel žďárské divize Vodárenské akciové společnosti.

Vodojemy ne

Na to, že by se majitel vodojemů v regionu – Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko, do něčeho podobného pustil, se milovníci dalekých výhledů zatím těšit nemohou. „Kolem vodojemů je vodárenské ochranné pásmo, a není žádoucí, aby tam ještě chodili turisté. Ostatně na zabezpečení vodojemů byly v době teroristických útoků vynaloženy nemalé peníze,“ řekla Dagmar Zvěřinová, žďárská starostka a předsedkyně předsednictva Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko.

Ani město samotné nezvažuje podle ní vybudování nějaké vyhlídkové plošiny ve Žďáře nebo jeho okolí. „Nejlepší rozhlednou je věž kostela svatého Prokopa, která je párkrát do roka zpřístupněna veřejnosti. Kdyby bylo možné provést nějaké úpravy, jež by umožnily její častější zpřístupnění, určitě bychom neváhali na to vynaložit nějaké peníze. Krásný výhled je také ze Zelené hory, takže si nemyslím, že by tu bylo třeba budovat nějakou vyhlídkovou věž,“ dodala Zvěřinová.

Čtyři rozhledny

V současné době se tak turisté i místní musejí spokojit se čtveřicí rozhleden. Ta nejvyšší se nachází poblíž obce Rovečné na Bystřicku. Měří 60 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 38 metrů.

Jednou z nejznámějších je Rosička nad stejnojmennou vsí na Žďársku. Vysoká je 42 metrů a na krajinu z ní lidé shlíží z ochozu nacházejícího se 24 metrů nad zemí.

Sjezdovku střeží jediná betonová rozhledna okresu – Karasín na Bystřicku. Tyčí se do výše 30 metrů, ochoz je umístěn 24 metrů nad zemí.

Nejmenší rozhledna regionu a zároveň také jediná, která vznikla na vodojemu, se jmenuje Rubačka. Najít ji lze poblíž obce Baliny na Velkomeziříčsku a nad krajinou se odtud lidé mohou kochat z výšky deseti metrů.