Ty fungují na principu, že pokud se do objektu v bezdoplatkové zóně nastěhuje někdo ze sociálně slabších poměrů, nemá nárok čerpat od úřadu práce příspěvek na bydlení.

Bezdoplatkové zóny se měly dotýkat některých lokalit v centru města, kam se v minulosti ve velkém stěhovali nepřizpůsobiví občané z brněnského Cejlu a Slovenska, kteří opakovaně rušili veřejný pořádek. Radnice už začala s přípravou bezdoplatkových zón. Teď ale není jasné, zda někdy vstoupí v platnost. „Moc toho zatím nevíme, budeme čekat na právní analýzu rozhodnutí soudu. Ta by nám mohla ukázat, jak situaci řešit jinak,“ nastínila Irini Martakidisová.

Zavedení bezdoplatkových zón plánovali například i ve Znojmě, kde se v centru města potýkají s vandalismem a přílivem problémových obyvatel. Ústavní soud zrušením části zákona o pomoci v hmotné nouzi vyhověl po čtyřech letech návrhu některých senátorů. „Vidím to jako opožděnou spravedlnost, nejen pro ty, na které část zákona nepříznivě dopadla, ale i pro obce. Ty musely dlouho čekat na jasné rozhodnutí,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Co je to bezdoplatková zóna

- vyhlašovaly je obecní úřady
- jde o oblasti, kde se vyskytují sociálně nežádoucí jevy
- například rušení veřejného pořádku, lidé jsou tam opakovaně pod vlivem alkoholu a drog, ohroženy jsou tam děti
- pokud se do takové lokality někdo nově nastěhuje, nemá nárok na příspěvek na bydlení od úřadu práce
- opatření se ale nevztahovalo na ty, kteří v lokalitě bydlí a příspěvek čerpali předtím, než tam byla vyhlášena bezdoplatková zóna