Místní i turisté zdejší přírodu považují za oázu klidné a čisté přírody. Blízko k přírodě má také Ivana Chromá. Ta je zároveň starostkou obce Radostín, která se na záchraně rašelinišť podílí. „Je to neodmyslitelná součást našeho kraje. Sama tam mám jedno velmi oblíbené místečko. Ta příroda v okolí rašelinišť je ale nádherná celkově. Proto je důležité o ni pečovat. Třeba už tím, že tam člověk nebude dělat nepořádek,“ upozornila Chromá.

V přírodních rezervacích žijí obojživelníci, motýli, vážky i rostliny. Chystaný zásah do krajiny bude dosud největší, o to víc bude muset být šetrný. I proto potrvá návrat původní vzhledu rašelinišť několik let. „Péče bude skutečně dlouhodobá. Pokles hladiny podzemní vody je totiž znát. Kvůli tomu se rašeliniště vysušují. Může za to klimatická změna i zarůstání náletovými dřevinami," vyjmenoval problémy ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Radostínské rašeliniště:
Má rozlohu více než třiceti hektarů.
Do druhé poloviny minulého století se tam těžila rašelina.
Národní přírodní rezervací je od roku 1987.
Žije v ní mnoho vzácných druhů živočichů a rostlin.
Mezi nejohroženější patří vážka jasnoskvrná, všivec bahenní, skřípinka smáčknutá a ostřice šlahounovitá.
Některé typické druhy už v místě vyhynuly. Například žluťásek borůvkový či tetřívek obecný.

Radostínské rašeliniště bylo v minulosti navíc vytěžené. „Není to stabilní přírodní ekosystém. Proto tam chceme vodu vrátit a přírodní rezervace revitalizovat. Když se hladina zvedne, tak se tam nebudou chytat ani ty náletové dřeviny,“ vysvětlil ředitel. Obnova vyjde na přibližně dvacet milionů korun. „Chystáme se zažádat o dotaci. Po létě bychom ji měli získat. Dokumentace už je připravená. Samotné práce na projektu začnou v lednu příštího roku,“ dodal Hlaváč.

Část území, kde rašeliniště leží, patří společnosti Kinský Žďár. Její lesní rada Jan Sovák vidí chystané změny pozitivně. „Vodní režim bude nový a zároveň se zabrání odtoku vody. Zároveň zmizí nánosy, které místu neprospívají. Je důležité biodiverzitu udržet. Rašeliniště Dářko je na Vysočině největší. A spolu s Radostínským patří do první zóny chráněné krajinné oblasti. Jsou to přírodní skvosty,“ řekl Sovák.