Podle ochranářů musí být zásah maximálně šetrný. „Obě rašeliniště jsou v největší kategorii ochrany. Musíme brát ohled na přírodní hodnoty,“ upozornil ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Obnova území je potřebná, protože zarůstá dřevinami a přestávají existovat otevřené plochy rašelinišť. „Na tom je závislých mnoho různých druhů rostlin i zvířat. Pomalu se z toho stával les. Z krajiny se kvůli tomu vytrácela potřebná různorodost,“ vysvětlil Hlaváč, čemu se ochranáři snaží zabránit.

Náklady na obnovu vyjdou na devatenáct milionů korun. Hlaváč připouští, že konečná částka může být ještě vyšší. Jedná se totiž o šestiletý projekt. „Zatím máme mírný skluz. Akorát máme připravenou dokumentaci. Práce by měly skončit v roce 2029,“ popsal. Půjde o největší změnu, která se rašelinišť dotkla. „Pravidelně se o ně staráme. Například udržujeme a vyřezáváme náletové dřeviny. Ale tenhle projekt je dosud největší,“ dodal Hlaváč.

Přibližně dvakrát do měsíce navštěvuje okolí rašelinišť a Velkého Dářka Hana Havelková. „Líbí se mi tam pořád. A to ta místa navštěvuji už několik let,“ zhodnotila přírodu Havelková. Přesto si však za tu dobu všimla změn, které v ní nevítá ráda. „Mnohem víc v posledním čase vidím pařezy a vykácené stromy. Takže pokud se s tím něco udělá, aby to opět vypadalo živě, potěší mě to,“ prozradila svůj názor žena.

Změny jsou potřeba také podle společnosti Kinský Žďár. Ta je totiž majitelem části pozemků. „Chceme udržet přírodní skvosty v rezervaci v životaschopném stavu. Biodiverzita je proto potřebná a musí být zachována. Je to nástroj, jak rašeliniště dlouhodobě udržet v dobré kondici,“ apeloval lesní rada Jan Sovák ze společnosti Kinský Žďár. Zároveň udržování vody v krajině pomůže lesům. „To je naprostý základ,“ dodal lesní rada.