Zrádnou trať přes hasičskou nádrž u tenisových kurtů v Radostíně nad Oslavou stavěl Jiří Pešek. Po pás ve vodě, po kolena v blátě. „Trať je do zatáčky, některé fošny se více prohýbají, po široké následuje úzká. Zkrátka, trať nesmí být moc lehká, aby si diváci užili kopec srandy, když se závodníci koupou," řek s potutelným úsměvem Pešek. Ten sám trať zkoušel. „A skoro jsem ji přejel," přiznal se smíchem nezdar mistr stavitel. Trénovat se na závod se v Radostíně nedá. Fošny dávají na vodu jen pro závodní den. „Aby to nelákalo děti a nestalo se neštěstí," vysvětlil Pešek.

Pořádný kopec smůly si v sobotu vybrala Zuzana Bartoníčková. Trakař s Petrem Pazourem se jí podařilo dostat na břeh, ale sama z poslední fošny spadla do nádrže. „Už od půlky mě klouzala ruka po držadle, byl to vlastně zázrak, že jsem ve vodě skončila jen já," brala sportovně nedobrovolné osvěžení Zuzana Bartoníčková. „Bylo mi jí líto. Radši, kdyby se to stalo mě," komentoval nehodu týmové partnerky Petr Pazour. To diváci nejednou koupel závodníkům přáli. „Ta už ji vyklop!" povzbuzovali třeba pár, který se na klikatou cestu po vodní hladině vydal v přestrojení za postavy ze slavného filmového příběhu Avatar.

Salvu smíchu a obrovský potlesk sklidili u dvou stovek diváku Miroslav Láznička a Pavel Sýkora. Ti do závodu nastoupili v kostýmech Čerta a Káči. „Na kuráž jsem si dal dvě vodky," přiznal Čert Pavel Sýkora. „Je důležité mít dobře namazané kolečko u trakaře, ale neméně důležité je i promazání vnitřností pro případ koupele v bahňáku," upozornila Káča. „A já už jsem pro jistotu namazaný od včerejška," dodal se smíchem Láznička.

Kde se vůbec v Radostíně nad Oslavou vzal nápad uspořádat lávku s neckyádou? Za všechno může Becheráček. „V zimě hrajeme divadlo, pořádáme maškarní ples. Ale řekli jsme si, že bychom měli udělat nějakou letní akci. A napadla nás právě lávka spojená s neckyádou," vysvětlila vznik závodu Jana Karásková, jednatelka místního divadelního souboru Becheráček. Divadlo má v obci více než stoletou tradici. „Hraje se u nás 113 let," upřesnila Jana Karásková.

A proč se soubor jmenuje Becheráček? „Když jsme začínali, tak jsme se scházeli na zkoušky všelijak, hodně nás chodilo pozdě. Proto jsme se rozhodli, že musíme dávat zpožděnku. Kdo nepřijde včas, přinese flašku. Jenže se nosily láhve s různým alkoholem a dopadalo to tak, že nám bylo špatně. Proto jsme se shodli na jedné dražší značce. Po čase kořalka zdomácněla i v názvu souboru," vysvětlila Jana Karásková.