„Máme zájem zachovat na budovách tyto okrasné prvky, které o době svého vzniku hodně vypovídají. Pro další generace je důležité, aby zůstaly. Finanční pomoc ze strany města je pro nás výrazem podpory jejich snah," řekla starostka Dagmar Zvěřinová.

Pro další generace

Prostředky mají majitelům nemovitostí, kteří se rozhodnou ozdoby z padesátých a šedesátých let zachránit, pomoci s pokrytím části výloh na nákladnější a složitější postupy při zateplování a dalších rekonstrukčních pracích. Zároveň mají být podle slov starostky motivací pro ostatní.

„Revitalizace sgrafit se týká domu číslo popisné 1911 až 1915 v ulici Brodská. Sumu ve výši dvacet pět tisíc korun jsme už schválili v radě, nyní totéž musí udělat ještě zastupitelé, kde to však standardně také prochází," poznamenala žďárská starostka. Položka bude kryta z rezervy rozpočtu města pro tento rok.

Na exteriéru zmiňovaného objektu se nalézá neorealistická a neoklasicistní výzdoba, u níž je autorství připisováno akademickým malířům Karlu Němcovi a Richardu Přikrylovi. „Rozhodně se nepovažuji za žádnou velkou znalkyni umění, ale mě se to líbí. Kromě toho si myslím, že díky nástěnným ozdobám získává každý dům svoji jedinečnost a celé sídliště pak pro procházejícího i jakousi dávku zajímavosti. Když se podíváte na jiná sídliště ve Žďáře, působí dost neosobně," tvrdí Miluše Zabloudilová.

V roce 2011 byly díky podobným příspěvkům zachovány historické obrazce na domě v Brodské ulici s orientačními čísly 61, 63 a 65 v tomto případě se podařilo obnovit půlkvěty nad třemi vchody, a dále také v ulici Okružní.

Mnohé méně, ovšem i více nápadné prvky na bytových domech už zmizely pod novými fasádami. „Sídliště je z urbanistického i architektonického hlediska velmi cenné, zachycuje určitou dobu. Škoda, že se sgrafita a další prvky u některých již zateplených domů nepovedlo zachránit," sdělil druhý žďárský místostarosta Ladislav Bárta.

Obytný soubor na Stalingradě byl vybudován v letech 1950 až 1965. Přes dva tisíce bytových jednotek se stalo především domovem lidí, kteří přišli do Žďáru za prací ve strojírenském a slévárenském podniku Žďas. Ten zahájil ve městě výrobu v srpnu roku 1951.