„Nemám tyhle vandaly rád. A nemusí jít jen o tak významnou památku, jako je třeba Karlův most, jejich řádění dokáže zohyzdit cokoliv. I když je pravda, že sem tam má některý z těchto „zneuznaných umělců“ opravdu talent. Ale většina z nich jen obyčejně čmárá. Rozhodně se to nedá nazvat uměním, je to vandalství. A měly by za to být tvrdší tresty,“ sdělil svůj nekompromisní názor Jan Kučera ze Žďáru nad Sázavou.

„Mně se líbí řízené sprejerství. To, jak některá města sprejerům vymezí plochy, a oni si tam pak tvoří podle své libosti. Často takto dostanou staré ohavné zdi nebo podchody novou tvář, a bývá to i ku prospěchu,“ poznamenala Klára Neumanová z téhož města.

Žďár nad Sázavou nemá s graffiti žádné závažné problémy. „Město se s tímto problémem nepotýká. V posledních letech došlo pouze k posprejování Domu kultury, kde byl pachatel dopaden a svůj čin si odpracoval,“ potvrdil mluvčí žďárské radnice Jakub Axman.

Podobně jsou na tom také v Pelhřimově. „Ve městě Pelhřimov v současné době zvýšené problémy se sprejerstvím nezaznamenáváme. V letošním roce proběhlo jedno šetření týkající se poničení zdi historického zahradního domku Františka Bernarda Vaňka v Děkanské zahradě. V roce 2016 došlo k podobnému vandalství na tomto objektu. Celková cena malby zahradního domku vyšla na 12 800 korun. Proto město po dohodě s Policií České republiky přikročilo k monitoringu předmětné lokality,“ okomentovala situaci Andrea Unterfrancová z pelhřimovského městského úřadu.

Mnohem horší zkušenosti s graffiti mají bohužel v krajském městě. „Průměrně ročně hlásíme asi sedm případů. Oznámení dáváme vždy na státní policii, nikoliv městskou, neboť se jedná o přečin poškozování cizí věci dle trestního řádu,“ sdělil mluvčí jihlavského magistrátu Jaroslav Šnajdr.

Větší počet případů posprejování nemovitostí jde ruku v ruce také s vyššími náklady na jejich odstraňování. V mnoha případech se vyčištění nemovitostí od malůvek a nápisů musí uhradit z městské kasy. „Do odstranění nápisů ročně vynakládáme průměrně okolo padesát tisíc korun. V jednom nebo dvou případech za rok se podaří škodu vymoci od poškozovatele, to když se policii se povede pachatele identifikovat a je v rámci soudního řízení ze škody usvědčen,“ řekl Jaroslav Šnajdr.

V Jihlavě už také přišli na způsob, jak do stíhání sprejerů zapojit širokou veřejnost. „Zadržení sprejerů je složitou záležitostí. Velmi se nám osvědčila spolupráce s veřejností, na základě iniciativy městské policie město vyplácí občanům jednorázovou odměnu za oznámení, které vede k zadržení sprejera. Ročně se tak podaří zadržet okolo desíti případů sprejerství. Jihlava se potýká s nápisy sprejerů na mnoha místech, například na nemovitostech ve svém vlastnictví, zastávkách, i na hradbách a jiných památkách v městské památkové rezervaci. Menší nápisy odstraňují údržbáři na náklady města, ty větší jsou předávány městské policii k šetření. Často se však viník nenajde, a tak je musí město odstranit na vlastní náklady,“ vysvětlil ustálené praktiky mluvčí jihlavského magistrátu.

Podle jeho slov s odstraňování graffiti souvisí ještě další problém. Na některých místech se totiž bezprostředně po odstranění nápis opětovně objeví. „Jestliže se objeví znovu, tak jej už město neodstraňuje. Zrovna tento týden přišlo na magistrát města oznámení od městské policie, že se odkládá případ z loňska, kde se také nenašel viník. Den po dokončení se na fasádě zrekonstruovaného domu v Divadelní ulici, který má sloužit k ubytování hostů a herců Horáckého divadla, objevil veliký sprejerský podpis,“ uvedl jeden příklad Jaroslav Šnajdr.

Nejobtížnější odstraňování „podpisů“ vandalů je ze soch a památníků. Takovouto práci musí majitel svěřit do rukou odborníků. „Sochy a památníky naštěstí často poškozovány nejsou, když se to však stane, tak je k celé práci přizván i restaurátor,“ potvrdil mluvčí jihlavského magistrátu.

Také Třebíč vynakládá ročně desítky tisíc korun za odstraňování výtvorů různých sprejerů. „Viníky se mnohdy podaří určit pomocí kamerového systému. V tom případě je možná bloková pokuta. Měli jsme také případ, kdy strážníci chytili viníky přímo na místě, a ti pak museli po sobě uvést vše do původního stavu. V případě rozsáhlejších škod řeší tyto případy Policie České republiky,“ nechala se slyšet Irini Martakidisová, mluvčí třebíčské radnice.

V Humpolci se s řáděním sprejerů nepotýkají. Naopak. Právě Humpolec je jedním z měst, kde zavedli takzvané řízené sprejerství. „Ve městě máme pěkné plochy s legálními graffiti – na budově Tělovýchovné jednoty Jiskra, na jejíž fasádě je výtvarné ztvárnění jednotlivých sportovních oddílů, a poté na komerčním subjektu v CTParku,“ sdělila humpolecká mluvčí Aneta Slavíková.