První zmínky o jeskyních vyšly v novinovém článku v Moravské orlici v roce 1878. Píše se tam, že jeskyně byly náhodně objeveny v jednom lomu u Studnic poblíž Nového Města na Moravě. Nalézaly se v hloubce patnácti sáhů a co do délky a rozsáhlosti měly předčít veškeré dosud známé jeskyně na Moravě.
Jeskyní bylo podle odhadu devět až jedenáct a vybočovaly z nich rozsáhlé chodby. V jedné z jeskyní se nacházel rybník a v některých prý také krápníková výzdoba.
Podzemní chodby
Na základě tohoto článku se jeskyně vydal prozkoumat Cyril M. Mezník, který o nich podává podrobnější popis. Mimo jiné uvedl, že v hloubce asi dvaceti metrů byly vytvořeny podzemní chodby, dutiny a tři větší jeskyně. Rozloha celého komplexu podle něho byla asi padesát metrů do délky, dvacet metrů do šířky a dva až deset metrů do výšky.
Jeskyně Cyril M. Mezník prozkoumal a byl jimi udiven, ale popřel tvrzení autora novinového článku, že by jejich rozměry předčily jeskyně v okolí Brna.
Zmínil se však i o vápenci, který se tam těžil: „Vápenec studnický je po výtce zrna hrubého a přechází do jemného. Jest bezbarvý, bělavý, bílý a namodralý, více než šest druhů vápence studnického rozeznávati lze.“ Tamnější vápenec označil za nejlepší z celého okolí, dokonce lepší, než je vápenec nedvědický.
Vápenných dolů bylo v okolí Studnic na Novoměstsku více, dodnes jsou známy Musilův, Koskův a Mrkosův. Můžete tam najít i zbytky vápenných pecí.
-------------
Čtěte také: Ochranáři v dole sčítali netopýry
Helena Zelená Křížová
