Zápisy i přestupový den mají už zřizovatelé školy za sebou. „Výsledky budou zřejmé 12. února. Chtěli jsme ale přijmout šestnáct dětí a tento počet také přijmeme. Školné bude 2 300 korun měsíčně," informovala Iveta Procházková ze spolku PlyneTo.

Žáci od 1. až do 5. ročníku se budou učit společně v jedné třídě. Učitel bude pro ně partnerem, který je provede procesem učení. „Střídat se budou tři učitelé – průvodci," upřesnila Procházková.

Zřizovatel první soukromé základní školy ve Žďáře, spolek PlyneTo, je sdružení rodičů, kteří požadují jiný model vzdělávání pro děti. „Můj syn chodil do školy rok a půl a pak už tam chodit nechtěl. Tak jsme ho nechali doma a začali jsme s domácím vyučováním. Uvažovali jsme, jak to udělat, aby se víc scházel s dětmi. A zjistili jsme, že rodičů, kteří nejsou spokojeni se stylem vyučování v běžných školách, je více. Proto jsme se rozhodli založit soukromou základní školu," vysvětlila Iveta Procházková.

Ředitel 4. základní školy ve Žďáře nad Sázavou Jaroslav Ptáček si ale nemyslí, že by klasické školské zařízení bylo pro vzdělávání dětí nevhodné.
„Každá škola je jiná. Některá je excelentní, jinde je to trochu horší, ale nemyslím si, že by v našem okolí byla některá vyloženě špatná. Navrhoval jsem zřizovatelům návštěvu naší školy, nepřišli. Ale říkali, ať se přijdu podívat já k nim. Držím jim palce jako všem, kteří se do něčeho pouští, ale nejsem si jistý, jestli je Žďár dostatečně velký na to, aby se v něm uživila soukromá základní škola," podotkl Jaroslav Ptáček.

Podobně smýšlí i místostarosta Žďáru nad Sázavou Josef Klement. „Já jsem v tomto směru konzervativní, mé děti studují v klasických školách. Nejsem sice odborník na školství, ale znám všechny čtyři žďárské základní školy a myslím si, že mají dobrou úroveň," sdělil svůj názor žďárský místostarosta.
Výuka v novém školském zařízení bude inspirována různými systémy od montessori po waldorfskou pedagogiku.

Ve výuce budou použity i prvky z matematiky profesora Hejného nebo z principů lesních škol. „Je důležité, aby bylo respektováno to, co děti potřebují. Podle individuálních potřeb zvolíme metody výuky. Děti si v některých dnech vyberou samostatné činnosti podle toho, co je zrovna zajímá a baví. Vybírají si pomůcky, pracovní sešity, mohou se sdružovat do skupinek nebo pracovat individuálně," řekla Iveta Procházková.

Princip výuky v nově vzniklém školském zařízení by se dal přirovnat vyučování ve vesnických malotřídních školách, kde se v jedné třídě také vzdělávají žáci několika ročníků. „Připodobnění k malotřídním školám je správné, ale s tím rozdílem, že my nebudeme děti stejného věku nutit, aby dělaly všechny ve stejný okamžik to samé. V malotřídní škole děti také pracují samostatně, ale u nás to bude ještě povýšeno tím, že budou mít více volnosti, nebudou nuceny k jednotné práci," upřesnila Procházková.

Pro inspiraci „jak na to" si budoucí učitelé – průvodci jezdí do podobně fungujících škol. „Intenzivně navštěvujeme školy, které v tomto režimu jedou. Sbíráme zkušenosti," potvrdila Procházková.

Azyl nové škole poskytla střední obchodní škola. „Sídlíme v prostorách internátu, kde jsou dvě třídy. Jednu si pronajímáme a druhou můžeme využívat. A můžeme používat i počítačovou učebnu," uvedla Iveta Procházková.