„Každý den přibývají nové případy salmonelózy, naštěstí se zatím nejednalo o hromadný výskyt. Obvykle jde o sporadické výskyty, buď jednotlivci, anebo třeba dva nebo tři členové rodiny, kteří se nakazili při nějaké akci, třeba při grilování," informovala vedoucí územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová.

Zdrojem salmonelózy, které nahrává teplé počasí, jsou nejčastěji nedostatečně tepelně upravená vejce, drůbeží maso, krémy, cukrářské výrobky či majonézy z čerstvých žloutků. Riziko nákazy nelze vyloučit ani u domácích vajec. Problémy, projevující se průjmy, zvracením, nevolností, horečkou a v horším případě dehydratací, způsobují bakterie rodu Salmonella. Ty se v teplém prostředí rychle množí.

„Bylo mi tak zle, že jsem ani nebyla schopná dojít k lékaři. Poslal mně léky, já mu zase vzorek stolice, z něhož mi pak potvrdili salmonelózu. Naštěstí jsem nemusela do nemocnice. Nakazila jsem z obložené bagety z bufetu, je to už několik let, a nebyla jsem tehdy sama," popsala Daniela Malá ze Žďáru nad Sázavou.

Kromě opatrnosti při výběru potravin je rovněž důležité věnovat pozornost oddělení kuchyňských ploch používaných při manipulaci se syrovou a již uvařenou stravou. V rámci snížení rizika kontaminace není například možné používat stejné kuchyňské náčiní na syrové a už tepelně zpracované jídlo. To se týká především oblíbeného letního grilování.

Milovníky rožněného a grilovaného masa, především drůbežího, může ohrozit také kampylobakterióza. Příznaky onemocnění jsou podobné jako u salmonelózy, počty nakažených bývají o něco vyšší – letos už jich je ve žďárském okrese 183.

„Onemocnění se přenáší z drůbežího masa, proto je nutná jeho dostatečná tepelná úprava. Kuře musí být například propečeno tak, aby maso nebylo u kostí krvavé," upozornila Mašová. I tady platí opatrnost při manipulaci se syrovou a již uvařenou stravou.