S češtinou se na základní škole v Osové Bítýšce žáci potkají ještě dříve, než vejdou do třídy. Schody do patra jsou totiž popsané informacemi, které děti mohou využít. Každý den tak mají na očích, jak od sebe odlišit slovní druhy nebo mluvnické pády.

Klíčem k úspěchu je podle ředitele Milana Malého předání motivace a chuti se učit. „Je jedno, jestli jde o češtinu, matematiku nebo něco jiného. Důležité je, aby se děti učily hlavně samy pro sebe a neskončilo to za branami školy. Zlepšovat se musí po celý život,“ popisuje přístup, který v lavicích razí.

Reportáž připravila redakce Deníku na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou vybrala podle tabulky nejúspěšnějších TOP 5 základních škol Žďárska, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední školy

Jeho slova potvrzují i odpočinkové koutky na chodbě. U nich stává knihovnička naplněná pestrou literaturou. O přestávkách i před výukou se vždycky najdou studenti, kteří po knížku sáhnou. To hlavní však začíná, když se probudí zvonek a žáky nažene do třídy. Tam člověk zažije další překvapení. Marně by totiž hledal klasickou tabuli a křídu. Místo toho tam čekají moderní tabule s promítací technikou a notebooky, které žáci při výuce využívají.

Do posledních ročníků chodí také Berenika Gruberová, Lea Kolbabková a Michaela Doležalová. V hodinách češtiny se proto se spolužáky na přijímačky na střední školy často připravují tím, že píší didaktické testy. „Každou takovou přípravou jsme si jistější a zlepšujeme se. Jenže nervozity a strachu se stejně nezbavíme, dokud za sebou nebudeme mít ostré zkoušky,“ vyprávějí žákyně, u kterých při výběru středních škol převažují gymnázia.

Přijímačky nejlépe zvládají žáci z Meziříčí či Osové Bítýšky. Ilustrační foto: se souhlasem ZŠ Štoky
Tady je TOP 5 základek Žďárska, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední

Klasickou výukou však příprava nekončí. Žáci mohou využívat i dobrovolné doučování. To navštěvuje necelá polovina třídy.

„Půl hodiny trvá matematika a půl hodiny čeština. Máme do ní sešit s různými úlohami. Vždycky si část z nich připravíme doma a pak si to v tom čase projedeme. Zjistíme, co komu nejde a projdeme to s učiteli podrobněji. Probíráme tam i nejčastější chyby předchozích deváťáků, abychom se jim my ostatní vyvarovali,“ přibližují shodně spolužačky jiný typ výuky.

Jak si vedli školáci v ostatních vysočinských regionech? Podívejte se na reportáže z: Třebíčska, Jihlavska, Havlíčkobrodska a Pelhřimovska

Budoucí středoškoláky na přijímačky z češtiny připravuje právě ředitel Milan Malý. Za to, že ve škole má úspěšné žáky, si však zásluhy nebere.

„Dlouho se žákům v češtině věnovala také učitelka Lenka Štěpánková, která je nyní starostkou. Úspěchy jsou i zásluhou ostatních učitelů. A to i v jiných hodinách. Nesmíme opomíjet umění nebo občanskou výuku. To jsou také předměty, které jsou zásadní pro každodenní život,“ vysvětluje ředitel Malý.

Z dat, která má Deník k dispozici, plyne, že nejlépe si děti z Osové Bítýšky vedou v úkolech z komunikace, slohu a ze skladby vět. Nadprůměrné výsledky mají také z porozumění textu, tvorby slov a slovní zásoby.

Co jde a nejde žákům z Osové BítýškyCo jde a nejde žákům z Osové BítýškyZdroj: Deník/Tomáš Marek

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.

Pozn.: Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších ZDE.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat

Přestože je ředitel z úspěšnosti žáků nadšený, statistika pro něj není zásadní. „Hlavním oceněním je, že k nám rodiče dávají své děti. Do naší školy jich chodí přes tři sta ze širokého okolí. Obec přitom nemá ani tisícovku obyvatel. V naší škole se také zaměřujeme na podporu slabších žáků s hendikepy nebo mentálním postižením. Dělali jsme to tak už před rokem 2000 a nadále v tom pokračujeme. I oni si, stejně jako každý jiný, zaslouží zažít úspěch,“ říká.

Malý dále vysvětluje, jak k situaci přistupují. „Žáci můžou být dobří třeba ve vaření nebo v robotice, které tady taky vyučujeme. A když si chtějí vyzkoušet přijímačky na střední, tak je v tom podporujeme. Přestože se třeba na další školu už nechystají a jejich cesty povedou jinam. Nezakážeme jim se zúčastnit, protože nám to srazí školní průměr. To by postrádalo smysl a lidskost. Učitel má být partner, který pomůže. Pro nás to není fráze,“ dodává.