„V roce 2007 zanikla platnost některých vodoprávním povolení a při té příležitosti se zjistilo, že většina domovních studní se do té doby provozovala načerno. Následně o povolení pro odběr vody ze své studny požádalo asi dva tisíce lidí. Po zpracováním tedy máme v ruce databázi, která nám bude sloužit při povolování dalších studní,“ informoval šéf bystřického odboru životního prostředí František Klimeš.

Vodoprávní úřad totiž při každé nové žádosti o zřízení studně zkoumá, zda to nebude ovlivňovat již zprovozněné studny v okolí. A to v situaci, kdy byl nahlášen sotva každý druhý odběr byl problém, díky jemuž docházelo k občansko-právním sporům. Sousedé se vzájemně osočovali, že jeden druhému bere vodu.

Kdo dříve přijde…

„Například jeden z nich bude mít studnu třeba dvacet let, ale načerno, takže o ní nebudeme vědět, a proto vydáme povolení jeho sousedovi. Jenže vody bude pro oba málo. A ten majitel, který svoji studnu užívá už léta, si přijde stěžovat, že mu soused prostřednictvím své nové studny bere „jeho“ vodu,“ popsal praktický případ František Klimeš. Podle jeho slov má onen starousedlík smůlu. Vodu ze své studny sice bere léta, ale jeho vodní zdroj úředně neexistuje.

„Nedovolá se ničeho, protože k odběru vody nemá povolení a čeká ho jedině pokuta. V tomto ohledu při rozhodování platí, že přednostní právo na vodu má ten, který si vyřídil povolení jako první,“ dodal František Klimeš z bystřické radnice.

Majitelé studní by si proto měli ve svém vlastním zájmu ověřit, zda mají odběr vody povolen a případně si potvrzení neprodleně vyřídit. A to dříve, než vlivem neúplné databáze dojde k výše popsané situaci. „Díky kompletní databázi se budou lépe povolovat, či nepovolovat studně nové a předejde se dohadům jejich majitelů. Když bude zřejmě, že dvě studně by se v určité lokalitě „neuživily“, povolení se novému žadateli prostě nevydá,“ sdělil bystřický místostarosta Josef Vojta.