Vlastníci lesních porostů se tak někdy mohou dostat do poněkud svízelné situace, kdy jednak musejí plnit povinnosti vyplývající ze zákona o lesích, zároveň je však třeba respektovat také zákon o ochraně přírody a krajiny. „Nejde nám o to, abychom majitelům lesů nějak komplikovali zásahy, které jsou kvůli kůrovci, jenž je bezpochyby velkou hrozbou, samozřejmě nutné. Snažíme se spíš zlepšit jejich informovanost a dát jim možnost se obrátit na někoho, kdo jim poradí jak postupovat, mají-li na svém pozemku hnízdiště některého z ohrožených ptačích druhů,“ vyjádřil se Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.
Z opeřenců, jejichž výskyt je vázán na lesní porosty, se jedná hlavně o orla mořského, výra velkého, čápa černého, jestřába lesního, kulíška nejmenšího, sýce rousného, ostříže lesního, holuba doupňáka a včelojeda lesního. K ochraně hnízdišť těchto ptačích druhů i ptactva samotného vydala právě Správa CHKO Žďárské vrchy společně s pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině doporučení, které specifikuje, jak by měli majitelé lesů postupovat, aby škodlivě nezasahovali do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů ptactva a neohrožovali je.
V dokumentu, jenž je možné nalézt na webových stránkách Kraje Vysočina, je kromě jiného upřesněno, v jakém období a vzdálenosti od hnízda by neměla probíhat určitá pracovní činnost. Mnozí vlastníci však o existenci ptačích domovů na svých pozemcích nemají tušení. „Nijak to nesleduji. Občas se stane, že na stromě, který pokácíme, nějaké hnízdo je, ale zda patří zrovna ohroženému druhu, to netuším. Obecně se vždy snažím dělat zásahy mimo hnízdní sezonu, ale letos je to jiné, kvůli kůrovci i polomům budu mít nejspíš víc práce než jindy,“ nechal se slyšet Jaroslav Mach, jehož rodina vlastní les na Velkomeziříčsku.
Některá hnízda, například orla mořského, však ochranáři evidují a majitele příslušných pozemků tudíž sami osloví. „A pokud někdo přítomnost hnízdiště některého z uvedených ptačích druhů na svých pozemcích sám zjistí a bude mu to kolidovat s nutností těžby, může se obrátit buď na Správu CHKO Žďárské vrchy, nebo na krajský úřad, případně na Českou společnost ornitologickou, se kterými jsme samozřejmě v kontaktu a spolupracujeme. Důležité je alespoň vyvolat jednání a snažit se hledat nějaké kompromisní řešení,“ dodal Václav Hlaváč.
