„To, že jsem alergická, jsem zjistila, když mi místo po bodnutí výrazně nateklo. Rána se mi ošklivě zanítila a přidala se zvýšená teplota," popsala svoji reakci Sýkorová, která teď nevyjde z domu bez léků na alergii a po každém vosím bodnutí musí vyhledat lékaře. A právě v těchto dnech je výskyt vos nejvyšší. Denně tak potřebují lékařskou pomoc desítky pacientů.

„Každý den evidujeme téměř patnáct případů, kdy nás lidé volají kvůli vosímu bodnutí. V loňských letech to bylo méně časté," uvedl náměstek lékařské první pomoci Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Kraje Vysočina Petr Novotný.

Alergická reakce se dostavuje ve třech stupních. „Lehčí stupeň se projevuje na kůži, střední stupeň již ovlivňuje dýchací, zažívací a kardiovaskulární aparát a při nejvyšším stupni se může objevit anafylaktická reakce těžkého typu, kdy je člověk bezprostředně ohrožený na životě. Jedno bodnutí může takto disponovaného alergika zabít," upozornil Novotný.

Pokud se jedná o alergickou reakci středního a těžkého typu nebo pokud člověk alergickou reakci prodělal již dříve, měl by si neprodleně zavolat záchrannou službu. Volat záchranku je nutné i v případě, kdy vosa bodne do krku, obličeje nebo jazyka. „To je nebezpečné i pro nealergiky. V místě totiž vznikne lokální zánětlivá reakce, která může v těchto citlivých místech vést k problémům s dýcháním," vysvětlil Novotný.

Alergici by s sebou měli neustále nosit první pomoc v podobě příslušných léků. „Na lehčí a středně těžké alergické reakce se doporučují antihistaminika, jako je například Dithiaden nebo Fenistil, kortikoidy nebo pomocné léky jako injekce kalcia a podobně," doporučil Novotný. Nejtěžší stupeň alergie vyžaduje, aby měl u sebe dotyčný adrenalinové pero. To mu může zachránit život.

Podle zoologa ze Správy CHKO Žďárské vrchy Petra Mücksteina je ale zvýšený výskyt vos v tomto období normální jev. „Vosy se vyvíjí se v době, kdy dozrává ovoce, což je teď. Přirozeně se stahují i k lidským obydlím. Není pravda, že by se v teple přemnožily. Vysoké teploty jim vůbec nevyhovují, naopak s nimi mají problém," vysvětlil Mückstein. Souhlasí s ním i včelař a zároveň starosta Radešínské Svratky Jiří Zavřel.

„Nemyslím si, že by bylo v letošním roce více vos než v letech předchozích. Snaží se přiživit i na chodu včelína a není jich tolik, aby včelí kolonie ohrozily," podotkl Zavřel.

Hasiči se teď nezastaví

Hasiči ale proti loňskému roku evidují mnohem více případů výjezdů právě v souvislosti s vosami. „Hasiči v kraji zasahují u likvidace obtížného nebo nebezpečného hmyzu i desetkrát za den. Nejvíce se vyskytují vosy, poté včely a zcela mimořádně vyjíždíme k likvidaci sršňů," sdělila mluvčí Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Petra Musilová. Při zásahu požárníci vosí hnízdo nasávají speciálními vysavači. Těmi disponují všechny profesionální jednotky.

Suché dny s častými požáry jsou pro hasiče velmi náročné a každý by měl proto zvážit, zda je jejich výjezd kvůli likvidaci hmyzu opravdu nezbytný. „Lidé by měli volat na tísňovou linku pouze v případě, kdy opravdu cítí, že je ohrožený jejich život nebo zdraví, či pokud jsou ohrožené malé děti a alergici. V opačném případě by se měli obracet na specializované firmy. Se zhodnocením situace pomůže operační středisko tísňové linky," vysvětlila Musilová.

I přes nebezpečí v podobě bodnutí jsou vosy v přírodě nezbytné a velmi užitečné. „Jsou součástí potravního řetězce pro většinu druhů ptáků. Vosa sama je predátor. Živí se jiným hmyzem, zabíjí například mouchy nebo ovády," dodal Mückstein.

Pokud vosa létá kolem člověka, neměl by začít zmatkovat. „Nejlepší je být rychlejší než ona a plácnout ji. Pokud se ale budete příliš ohánět, rozčílí se. Stačí se i snížit a chránit si obličej. Vosy neútočí zbytečně," poradil Zavřel.