„Tvrdíme od začátku, že pokud nejsou jasně stanovená kritéria výběru lokality a přijat zákon posilující pravomoci obcí, dál se nedostaneme. Za ty tři roky, co funguje pracovní skupina, jsme se z pohledu obcí nikam neposunuli, ten zákon se zatím ani nebude projednávat," vyjádřil se mluvčí iniciativy Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk.

Platforma ve svém prohlášení poukazuje i na to, že právě „prošlá" povolení nebyla vydána legislativně správně. „Sice byla v posledních dnech roku zahájena nová řízení o prodloužení platnosti o dva roky, ale rozhodnuto o nich bude až za několik týdnů, v případě nesouhlasu obcí a spolků spíše měsíců," uvádí platforma. Podle ní byla také povolení, jimž koncem prosince skončila platnost, vydána v rozporu se zákonem, tudíž 18 obcí a šest spolků podalo už dřív na rozhodnutí ministra životního prostředí žalobu. Ta stále není rozhodnutá.

Mluvčí SÚRAO Ivana Škvorová řekla, že platforma nenavrhuje alternativní řešení. „Zastavení průzkumných prací už v úvodní fázi, kdy se týkají sedmi lokalit, je jen prázdným gestem, vedoucím k odložení zodpovědnosti na budoucí generace," sdělila Škvorová.

Platforma usiluje o to, aby zastavení prací bylo delší a mohla být přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady.

„Politická reprezentace a odborná veřejnost si jsou vědomy toho, že hlubinné úložiště je dnes jediné bezpečné a technicky proveditelné řešení, a to i v podmínkách Česka," dodala Škvorová. O umístění úložiště by měla vláda rozhodnout do roku 2025, provoz má začít po roce 2065.

Lokalita Kraví hora zahrnuje obce Střítež, Bukov, Milasín, Sejřek, Věžná a Moravecké Pavlovice na Vysočině a Drahonín a Olší v Jihomoravském kraji. V některých z nich proběhla referenda, v nichž lidé vyjádřili nesouhlas s úložištěm na území své obce. Navíc i ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek už dříve řekl, že si neumí představit, že by úložiště vzniklo tam, kde si ho obce nepřejí.