„V těch místech kdysi dávno studánka bývala. Když mi bylo tak deset let, chodívali jsme k ní pro vodu. A taky jsme z ní pili, když jsme byli někde venku a měli jsme žízeň. Voda v ní bývala čistá, vidět bylo až na dno. Kousek nad studánkou jsme tehdy mívali pole, zřejmě proto se jí říkávalo Novotného studánka. Časem se ale voda v ní zakalila. Pramínek tam byl pořád, ale studánka byla špinavá, voda se nedala pít,“ popsal tvůrce obnovené studánky.

Jeho kroky ke studánce mířily často, s tímto místem jej pojily vzpomínky na dětství. „Každý rok na jaře a na podzim jsem se ji snažil vyčistit. Ale nikdy to nebylo dokonalé. A nevydrželo to dlouho. Chtěl jsem, aby se voda z ní opět dala pít. Přemýšlel jsem, jak na to. Nakonec jsem na internetu objevil plastové skruže. Tak jsem jednu koupil a do studánky ji zabudoval,“ řekl Karel Novotný.

Nahoru pak umístil poklop, takže voda ve studánce je nyní křišťálově čistá. „I v době sucha je tam pořád voda, pramen je dost silný. A voda je tam pitná, nechal jsem ji otestovat. Tamní voda je dokonce lepší, než voda v mé vlastní studni. Proto chodívám pro vodu do studánky,“ usmál se Karel Novotný.

Ze studánky je vyvedeno potrubí, z něhož o kousek dál voda vyvěrá. Právě tam si chodí Karel Novotný vodu nabírat. A nabrat si ji tam může kdokoli. Studánka nabízí příjemné osvěžení unaveným poutníkům, kteří občas v to místo zabloudí.