Stárneme a vymíráme. Nacházíme se totiž pod hranicí prosté reprodukce, čili ve stavu, kdy pár rodičů zplodí v průměru dvě děti. I to je jeden z důvodů proč má Vysočina poprvé od svého vzniku méně než půl milionu obyvatel.
Vyplývá do z dat ze sčítání lidu z loňského roku, kdy oproti Sčítání 2011 klesl počet obyvatel Vysočiny o téměř dvě procenta. „K rozhodnému okamžiku, který připadal na půlnoc z 26. na 27. března 2021, uvedlo do dotazníků bydliště na Vysočině zhruba 497 tisíc lidí. Počtem obyvatel je tak kraj třetí nejmenší v republice,“ uvedla Štěpánka Vampolová z Krajské správy Českého statistického úřadu v Jihlavě.Pokles počtu obyvatel se projevuje ve všech krajích v zemi kromě Středočeského, Jihomoravského a Prahy.
Na Vysočině od posledního sčítání rovněž vzrostl průměrný věk obyvatelstva, a to o téměř dva roky na 43,4 let, což kraj řadí mezi ty nejstarší. Zároveň se oproti období před deseti lety o téměř třetinu navýšil počet lidí v důchodovém věku, přičemž obyvatel v produktivním věku je o desetinu méně.
Odborníci přitom již nějakou dobu varují, že z dlouhodobého hlediska je tento trend neudržitelný, neboť může nastat situace, kdy pracující generace již nezvládnou uživit své rodiče a prarodiče. „Je to problém v celé Evropě. Důsledkem jednou může být, že lidé v produktivním věku budou obtížněji hledat zdroje na uspokojení zdravotních a sociálních potřeb starších generací,“ vysvětlil sociolog z Masarykovy univerzity v Brně Aleš Burjanek.
Věřící manželé
Vysočina se podle výsledků sčítání také stala druhým nejvíce nábožensky založeným krajem v republice. Za věřící se v kraji označilo přes třicet procent lidí. Více jich bylo jen v kraji zlínském. Je ale potřeba upozornit, že celá třetina obyvatel nechala otázku víry nevyplněnou.
Vyšší počet věřících je zapříčiněn právě již zmíněným vyšším množstvím starších obyvatel, kteří mají v náboženství kladnější vztah než mladší generace. Dalším faktorem je velikost měst a obcí. Ve zkratce: menší obce rovná se více věřících. S růstem velikosti obcí se snižuje podíl věřících a naopak roste podíl lidí bez vyznání. „Příčinnou tohoto jevu by mohlo být na jedné straně odcizené prostředí velkých měst a s tím související velká míra migrace v nich. Na straně druhé pak konzervatismus malých obcí,“ vysvětlil v knize Religiozita ako demografický faktor Karol Pastor.
S velkým množstvím věřících souvisí i značný počet lidí žijících ve sňatku. V tomto ohledu je Vysočina v republice na špici. V manželství se nachází každý druhý dospělý.
Velmi výrazný posun Vysočina zažila i co do vzdělání. Při porovnání s daty ze Sčítání 2011 je v tomto kontextu zřejmá rostoucí úroveň obyvatelstva. Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí se od předchozího sčítání zvýšil o sedmatřicet procent. Vzrostl i počet osob s dosaženým úplným středoškolským vzděláním s maturitou, a to o procento.
Pokles naopak sledujeme u počtu lidí s dokončeným středoškolským vzděláním bez maturity nebo vyučením o pět procent a u počtu lidí se základním vzděláním o pětatřicet procent.
VYSOČINA V ČÍSLECH
Počet obyvatel: 497 517 lidí
Pokles oproti Sčítání 2011: o 8 048 lidí
Průměrný věk: 43,4 let
Dětí do 15 let: 79 054
V produktivním věku: 312 024 lidí
Nad 65 let: 106 439 lidí
V manželství: 50,4 procenta populace
Svobodní: 29,2 procenta populace
Rozvedení: 11,6 procenta populace