Politická moc je v rukou mužů. Žen vládne málo

Řečí demografie je to 52:48, řečí politiky 11:89, eventuálně 18:82. První poměr odhaluje, že v české populaci je více než polovina žen, druhý znamená procentuální zastoupení něžného pohlaví ve vládě a na postech starostek.

„Nejpříznivější je pohled na zastupitelstva obcí, kde zasedá přes 26 procent žen,“ říká genderová expertka Eva Hejzlarová.
Celkově je ale podíl žen na politickém životě v Čechách a na Moravě mizivý.
Džamila Stehlíková

Dokumenty Meziparlamentní unie z tohoto pohledu na první místo řadí skandinávské země se čtyřicetiprocentním zastoupením. Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová nedávno v Praze uvedla, že v jejím mateřském Švédsku v parlamentu zasedá 47 procent žen. V Česku je 16,5 procenta žen ve sněmovně a 17,3 procenta v Senátu. Na chvostu jsou Irsko se třinácti, Maďarsko s jedenácti a Portugalsko s devíti procenty.

Zákonem dané kvóty pro zastoupení žen fungují ve 43 zemích světa (např. Belgii či Slovinsku), ústavou jsou garantovány ve Francii a Srbsku. Vnitrostranické kvóty uplatňuje 168 politických stran v 69 zemích světa, třeba v sousedním Německu a Rakousku.

Pro slabé zastoupení žen v politice, které nepřímou úměrou klesá od obecní k vládní úrovni, mají odborníci jednoznačné vysvětlení. „Ženy dávají přednost rodinnému životu a péči o děti. To je jejich přirozené prostředí, v němž je muži ochotně nechávají,“ tvrdí například socioložka Jiřina Šiklová.

Pokud vláda daňovými úlevami nerozhýbe nabídku zkrácených úvazků, firemních či sousedských školek, ženy se do práce hrnout nebudou. Naposledy se mužský pohled na tuto problematiku projevil sveřepým odmítáním podpory jeslí na požadované evropské úrovni.

„Je třeba ponechat rozhodnutí o způsobu péče na rodinách samotných. Rozhodnutí pro domácí péči o děti by nemělo být automaticky považováno za nesprávné,“ řekl na nedávném setkání evropských ministrů práce a sociálních věcí jejich český hostitel Petr Nečas.

Představitelky českých ženských organizací takový pohled ale odmítají. „Počet jeslí v Česku klesl od roku 1990 o skoro 95 procent – z jednoho tisíce na devětačtyřicet. O jaké možnosti výběru tedy pan ministr mluví?“ ptá se Lenka Bennerová, ředitelka neziskové organizace Fórum 50 %.

Česká ženská lobby připomíná, že rodičovskou dovolenou si v Česku vybírá jen jedno procento mužů, podíl žen na trhu práce však dosahuje 43 procent. Pro další příklad musíme až za oceán.

První zákon, který podepsal nový americký prezident Barack Obama, umožňuje zaměstnancům soudit se s firmou, pokud mají dojem, že jsou nespravedlivě ohodnoceni. O jeho prosazení se řadu let snažila Lilly Ledbetterová, kterou v továrně v Alabamě platili méně než její mužské kolegy.

Český prezident Václav Klaus antidiskriminační zákon, který by umožňoval totéž, vetoval. Považuje ho za „zbytečný, kontraproduktivní a nebezpečný“. Přitom právě v Česku ženy berou v průměru o dvacet procent méně než muži.

Psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková při svém bilančním setkání s novináři přiznala, že místo primářky jí dvakrát vyfoukli muži. A v politice to není jiné.

„Zasedání nejvyšších orgánů strany se vždycky konalo večer a končilo kolem půlnoci. Kam by asi tak mladá žena dala děti?“ ptala se Stehlíková, která ve vládě reprezentovala zelené. Tedy stranu, která důsledně dbá na poměrné zastoupení žen na kandidátkách, a to i na nejvyšších příčkách.

V anketě, kterou si Stehlíková dělala mezi svými kolegyněmi ve sněmovně, za hlavní bariéru pro svou kariéru političky označily rodinné povinnosti. „Vadí jim ale také, že svět politiky je nesmírně tvrdý, bojuje se v něm o prestiž a vliv. Pro ženy jsou ale důležitější konkrétní výsledky, proto daleko raději pracují pro obec,“ řekla Stehlíková. Těžce také nesou, že muži nevnímají ženská témata, jako je sociální a školská politika, za důležitá, zajímavá či mocensky přitažlivá.

Eva Hejzlarová rovněž argumentuje výsledky průzkumu veřejného mínění společnosti CVVM. „V roce 1991 si přálo větší zapojení žen do politiky na všech úrovních 60 procent lidí, předloni to bylo 88 procent, zavedení kvót při sestavování kandidátek podporuje 28 procent mužů a 48 procent žen,“ konstatovala. Všechny ženské organizace se proto shodují v jednom: dokud nebudou chtít muži ženy do politiky prosadit, nikdy tam ve větším počtu nebudou.