Podzimní počasí s sebou přináší také zhoršenou sjízdnost silnic. Vozovka se vlivem spadaného listí a vlhkosti stává více kluzkou a zvyšuje se nebezpečí smyku. „Počítat je třeba také se sníženou viditelností. Řidiči by proto měli jezdit opatrně, ohleduplně, rychlost přizpůsobit aktuálnímu počasí a za snížené viditelnosti zvýšit svoji pozornost,“ přiblížil Martin Hron.
Šoféři by si v mlze měli podle jeho slov zajistit dobrý výhled, tedy očistit přední i zadní sklo a přední i zadní světla. Řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit auto před nenadálou překážkou.
„Velice opatrně by se měli řidiči chovat při předjíždění a v mlze raději vůbec nepředjíždět. Mohlo by se stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit, a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku nebo minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení a sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka,“ vysvětlil Martin Hron.
Mezi další zásady patří dodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše auta, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště, případně zastavit mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vůz co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici pak v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.
Varování platí také pro cyklisty a chodce. I pro ně představuje podzimní počasí při zhoršené viditelnosti značné nebezpečí, a to zvláště za soumraku a za svítání. „Pravidla pohybu chodců po pozemních komunikacích upravuje zákon o provozu na pozemních komunikacích. Použitím reflexního prvku nebo oděvu s reflexními doplňky se dosáhne významného zviditelnění chodce. S reflexními prvky je chodec vidět až na vzdálenost 200 metrů, takže řidič má možnost na danou situaci adekvátně zareagovat,“ vyjádřil se Martin Hron.
Reflexní prvek umístěný na viditelném místě musí mít každý chodec, který se bude za snížené viditelnosti pohybovat po pozemní komunikaci, kde není chodník ani veřejné osvětlení. „Ustanovení zákona zní: Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z reflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Za nesplnění povinnosti lze chodci uložit na místě v příkazním řízení pokutu až do výše dva tisíce korun,“ dodal Hron.
