„Radní se seznámili s vyhodnocením a proti dalšímu pokračování pohotovosti neprotestovali,“ řekla místostarostka Dagmar Zvěřinová. Na celý rok byly vyčleněny z městského rozpočtu téměř dva miliony korun na provoz pohotovosti. „Náklady v prvním pololetí vyšly na něco málo přes milion. Když se k tomu přičtou výnosy, ztráta není velká,“ uvedla místostarostka Zvěřinová.

Pohotovost ve Žďáře by tedy měla být zachována minimálně do konce letošního roku. „Potom bude zpracována další zpráva včetně možných variant dalšího provozu. Podle výsledků zástupci města rozhodnou, co bude dál,“ upozornil šéf žďárské polikliniky Slavomír Pipa.

Až tři sta pacientů měsíčně

Oproti minulému roku město hradí provoz pohotovosti ze své kasy. Dřívější krajské příspěvky směřují na rozvoj stanovišť záchranek.

Právě kvůli financování se před nedávným zprovozněním Rychlé lékařské pomoci (RLP) ve žďárské poliklinice spekulovalo o tom, že pohotovost by pak byla ve městě nadbytečná.

Situace se však podle vedení radnice nyní jeví jinak. „Měsíčně je na pohotovosti ošetřeno dvě stě až tři sta lidí. Nejvíce jich bává v sobotu a ve svátky. Další jsou ‚přesměrováni‘ přímo do nemocnice, dost lidí se ptá na radu po telefonu. Co bude dál, ukáže čas, ale zatím nic měnit nehodláme,“ dodala Dagmar Zvěřinová.

Obyvatelé Žďáru se podle názoru na pohotovost dělí na dva tábory. Ti mladší a mobilní mají za to, že je nadbytečná a ušetřené peníze by se daly využít jinde. „Když je mi hodně zle, zajedu autem do nemocnice, ale pokud se to dá vydržet, jdu k lékaři ráno,“ podotkl Vlastimil Lehký ze Žďáru nad Sázavou.

„Já jsem rozhodně pro zachování pohotovosti. Nemám auto a ani nikoho, kdo by mě dovezl do nemocnice. A přece nebudu volat záchranku, když mě chytnou záda. Potřebuji jen injekci, a co kdyby mě ten výjezd sanitky nechali zaplatit,“ prohlásila včera před poliklinikou žďárská penzistka Blažena Holešovská.

-----------------

Pipa: Záchranka nenahrazuje pohotovost

První půlrok fungování Lékařské služby první pomoci (LSPP) v režii města skončil s malou finanční ztrátou. Pacientů, kteří ve večerních hodinách nebo ve svátek vyhledali pomoc lékaře, však podle slov ředitele žďárské polikliniky Slavomíra Pipy oproti prvnímu pololetí roku 2007 o něco ubylo.

Byla pohotovost na poliklinice od letošního ledna do června využívána často?
Vyhodnotili jsme první půlrok fungování LSPP se zkrácenou ordinační dobou. Ošetřených pacientů bylo ve srovnání s prvním Slavomír Pipa

pololetím roku 2007 méně, ale na tom se podílí více faktorů. Například nejen zkrácení ordinačních hodin, ale i registrační poplatek devadesát korun.

V ordinaci se tedy vystřídá méně lidí…
Ano, ale někteří z nich svůj zdravotní stav konzultují pouze telefonicky. A také v případě úrazů či závažných problémů jsou pacienti už z čekárny odesíláni do nemocnice ke specialistům.

Na poliklinice je však nyní stanoviště Rychlé lékařské pomoci – sanitky s lékařem. Myslíte si, že funkce pohotovosti má i v tomto případě svoje opodstatnění?
Rychlá lékařská pomoc je služba, která poskytuje akutní péči v případě ohrožení života nebo zdraví pacienta. Lékařskou službu první pomoci, tedy pohotovost, nenahrazuje.