Zdravotní problémy odezněly ještě před návratem, ale asi po měsíci onemocnělo jejich dítě, které na dovolené nebylo,“ přiblížila případ vedoucí epidemiologie územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou René Mašová.

Protože se jednalo o ojedinělý výskyt, došlo na vyšetření celé rodiny, přičemž byly zjištěny další případy přítomnosti bakterie u osob, které v Egyptě pobývaly.„Museli být přeléčeni, aby dále nemohli být zdrojem nákazy,“ uvedla epidemioložka Mašová s tím, že celá rodina přestála nemoc bez následků na zdraví.

Úplavice neboli dysenterie je nebezpečná především pro malé děti. Při těžkém klinickém průběhu nemoci s horečnatými častými průjmy s příměsí hlenu či krve a kolikovitými bolestmi břicha dochází k rychlému odvodnění organismu.

K nákaze úplavicí může dojít přímým kontaktem s nemocným, který vylučuje choroboplodné zárodky, a kontaminovanými předměty, ale také požitím nakažených potravin či vody.

Které další nemoci si vozíme z prázdninových cest? V minulých letech si turisté ze Žďárska ze zahraničních dovolených přivezli nevítané „suvenýry“ v podobě žloutenky typu A, v Česku neobvyklého typu salmonelózy z Balkánu, leptospirózy z Turecka, tularémie z Egypta, malárie z Pobřeží slonoviny či pandemické chřipky z Řecka a Španělska. Nejčastější je import žloutenky typu A.

V oblíbených zahraničních destinacích se vyskytují i jiné nemoci, proti řadě z nich existuje vakcína. Člověk, který hodlá vycestovat do ciziny, by si měl zkontrolovat platnost očkování proti tetanu a poptat se na rizika té které oblasti v ambulanci cestovní medicíny, nejlépe alespoň dva měsíce před odjezdem.

„Nejčastěji očkujeme proti žloutenkám. Vakcína proti typu A+B je výhodnější, avšak lidé většinou přijdou pozdě, takže je už můžeme naočkovat jenom proti typu A,“ řekl lékař Miroslav Kříž ze žďárského očkovacího centra cestovní medicíny.

Kříž dodal, že u celkem třídávkové vakcíny pro hepatitidě A+B nastupuje efekt až po druhé dávce, která se zájemci aplikuje za měsíc po první.V časové tísni před odjezdem na dovolenou si tak cestovatelé nechají píchnout alespoň první ze dvou injekcí očkování proti žloutence typu A, protože tím je turista chráněn už po 10 až 14 dnech.

Přijít dříve se vyplatí i u dalších závažných a pro našince neobvyklých chorob. Minimálně dva týdny před odjezdem by se měl nechat očkovat proti břišnímu tyfu ten, kdo míří do některých zemí ve Středozemí nebo do Indočíny. Injekce za 550 korun chrání tři roky.

Injekce proti žluté zimnici je povinná, pokud se vydáte například na safari do rovníkové Afriky, anebo do Peru. Dávka za pětistovku vydrží chránit deset let. „Očkovat se musí deset dnů předem a je povinné to mít vyznačeno v mezinárodním očkovacím průkazu,“ vysvětlil lékař Kříž. Pokud by bylo očkování „mladší“ deseti dnů, turistu do země nevpustí, dokud tuto podmínku nesplní. Poutníci do Meky zase musejí být vybavení očkováním proti meningokoku typu A+C. To se doporučuje i v Indočíně a rovníkové Africe.

Chorobami se mohou turisté nakazit nejenom v hotelu, ale také při poznávání kultury země, například při stravování. To, co místním lidem nevadí, může mít pro návštěvníka nepříjemné následky, a to přinejmenším v podobě průjmového onemocnění. Platí zásada nejíst nic důkladně nepřevařeného, neoloupaného, pít jen balenou vodu a v restauracích se vyhýbat nápojům s ledem.

-------------

Při průjmu nepijte kávu

Vysočina – Průjem patří podle prezidenta Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislava Maďara mezi nejčastější zdravotní problémy cestovatelů v zahraničí.

„I když je průjem často jen reakcí na změnu klimatu, stravovacích návyků a stres spojený s cestováním, dodržování hygienických pravidel pomůže předcházet vážným infekčním průjmům,“ radí Maďar v knize Ochrana zdraví na cestách. Své znalosti rozšířil o zkušenosti z cestování po 60 zemích světa – všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

Cestovatelský průjem obvykle doprovází mírně zvýšená teplota, někdy pacient zvrací. Když potíže trvají déle než čtyři dny, teplota stoupá a hrozí dehydratace organismu je třeba kontaktovat lékaře. Platí to i v případě, že se ve stolici objeví krev.

Základem laické „první pomoci“ při propuknutí průjmu je pití nápoje, který tělu dodá chybějící vodu a sůl. Směs k rozředění vodou bývá k dispozici v lékárnách, svépomocí se dá vyrobit roztok ze čtyř až pěti kostek cukru, lžičky kuchyňské soli, šťávy z citronu, pomeranče nebo grepu do jednoho litru nezávadné vody.

Později lze pít slabý neslazený černý čaj. Maďar nedoporučuje pít při průjmu kávu a kouřit, zvyšuje se tím aktivita střev. Na utišení průjmu pomáhají i speciální léky. Dětem lze vyrobit ze živočišného uhlí nápoj, když mají problém tablety polknout. Antibiotika by měl podávat jen lékař