Po covidu pořádná vzpruha: májová pouť ve Žďáře přilákala davy. Podívejte se

Tak nevím, co mě jako kluka na těch poutích drželo, povzdechne si Pavel Bárta z Havlíčkova Brodu prodíraje se davem s vnukem v závěsu. Přijela pouť. Po dvouleté vynucené pauze se Vysočina opět dočkala tradiční májové pouti ve Žďáře.

Je druhá největší po Matějské v Praze. Vrcholila o víkendu. Do areálu v dolní části města se hrnou stovky lidí, ale při vstupu dovnitř zjistí, že každá legrace něco stojí.
Pavel Bárta hned vidí, že když chce udělat vnukovi radost, musí sáhnout hluboko do peněženky. Na obří Katapult za stovku je vnouček ještě malý, tak mu musí stačit obyčejné labutě nebo řetízkový kolotoč, ale i na houpačce se vnouček pohoupe tři minuty za sedmdesát korun. Drahá je i autodráha, kde se za dětských let Pavla Bárty platilo za jízdu pět korun.

Berani pod Zelenou horou? Nikdy to neomrzí, říká farmář. Zůstanou přes celé léto

Dneska je to dvacetkrát dražší. „Já to chápu, všechno zdražuje, ale některé docela obyčejné atrakce za stovku, je trochu moc,“ povzdechne si nešťastný děda.
Jenže na pouti nejsou jen atrakce. Ještě něco dobrého na zub. Za smažený langoš stovka, zmrzlina, dětská porce čtyřicet korun, malá vata na špejli padesát. Kus barevného perníku rovná stovka. Když se Pavel Bárta dozví, že za maďarskou klobásu průměrné velikosti domů k večeři zaplatí skoro dvě stovky, zklamaně od stánku odchází.

S katapultem až do oblak

Rozdíly mezi cenami před covidem a po něm jsou znát. Většina majitelů atrakcí si potřebuje vynahradit dvouleté prodlevy. Stejně jako prodejci dobrot. Dva roky bez pravidelného příjmu byla například Daniela Šamerová z jižní Moravy, která na pouti smaží palačinky. „Byly to pro mě těžké dva roky. Skončily trhy, skončily pouti, nefungoval žádný společenský život. Sáhla jsem si do úspor a na dno,“ povzdechne si cukrářka nad palačinkovou plotnou. Teď je ráda, že se život aspoň trochu vrací k normálu a doufá, že už to tak zůstane.

Blokové čištění: řidiči ve Žďáře se polepšili. Nejhorší byla opět Libušínská

Rodina Dříškových provozuje celou sérii moderních atrakcí. Například takzvaný Katapult, který odvážné návštěvníky vystřelí do oblak. První pouť, na které letos byli, je Matějská v Praze. „Jsme tady teprve dva dny, uvidíme,“ odpoví Václav Dříška na dotaz, která pouť se mu líbí víc. S atrakcemi jezdí od malička, ale jak zdůrazňuje, zábava se modernizovat musí. Bohužel i zvednout ceny.

Zdražování se nevyhne ani sportovištím. Žďár chystá nové ceníky

Za covidu se jakž takž protloukali. „Všechno zdražuje. Pohonné hmoty, pronájem místa, o elektřině nemluvím. Všechno zastane rodina, ale i tak se nedá nic dělat,“ vysvětluje mladík.

Žďárská pouť spojená se svátkem svatého Jana Nepomuckého, který je patronem kostela na Zelené hoře. Dlouhodobě ji pořádá město, které také letos zvedlo majitelům atrakcí nájem. Podle radničního ceníku kterým se majitelé atrakcí pochlubili, například za malý kolotoč je to osm tisíc bez daně, za větší atrakce jsou ceny dvouciferné. "Světští" platí i za svoje obytné vozy a auta, na kterých si atrakce dovezou.