Z hlediska životního prostředí to nejsou příliš optimistická čísla. „Za poslední dva roky se na Vysočině narodilo více než deset tisíc dětí,“ sdělila Jitka Číhalová z krajské reprezentace Českého statistického úřadu v Jihlavě.

„Problém papírových plen spočívá v tom, že nejdou recyklovat. Řadí se proto mezi komunální odpad,“ uvedla Jana Vitnerová z jihlavské pobočky ekologického sdružení Arnika.

Obce mají dvě možnosti jak s plenami nakládat. Tou první jsou skládky. Nevýhodou je, že se jedná o objemný odpad. Druhá možnost, kam mohou pleny zamířit, jsou spalovny. Ty jsou ovšem pro města nákladnější. Navíc jsou při jejich spalování vylučovány jedovaté látky.

„Havlíčkův Brod do spaloven žádný komunální odpad nevozí. Všechno jde na skládku,“ sdělil Beno Trávníček z Úseku technické ochrany a vodního hospodářství Havlíčkova Brodu.

V některých zemích Evropské unie již obce přišly s novým řešením, které reguluje množství tohoto odpadu. „Je pravdou, že některá města poskytují matkám určité služby. Podporují je v používání látkových plen a za to sváží špinavé pleny do prádelny. Následně je zase přivezou. To vše je zcela zdarma,“ popsala Vitnerová.

V Česku se o takovém způsobu regulace odpadu tohoto typu moc neví. „Přiznávám se, že o tom slyším poprvé. Neznám u nás město, které by to dělalo,“ řekla Jindřiška Norková z odboru životního prostředí města Pelhřimov.