Kapličky, kříže a boží muka jako neodmyslitelná součást obcí a jejích okolí jsou nazývané drobnou sakrální architekturou. Sice jejich počet oproti stavu před rokem 1948 citelně poklesl, ale potěšující je zvýšený zájem o tyto památky v posledních dvaceti letech.

V Pikárci dochází k pracím na obnovení a zachování místní kapličky ještě o dvacet let dříve a nyní vrcholí nočním nasvícením památky. Po nedávném odhalení pamětní desky slavným pikáreckým rodákům je to další významný krok vedoucí k zvýraznění této místní dominanty. Kaple má svůj půvab především svým viditelným umístěním ve volném prostoru horní návsi. Tuto spíše menší stavbu na volné ploše pozitivně zvýrazňují velké listnaté stromy. Částečně pod ochranou mohutných větví, ale směle odhaleným vchodem a štítem s letopočtem 1923 na zvonici se nabízí všem příchozím ve směru z dolní části vsi.

Z historie k současnosti

Kaple sv. Prokopa byla vystavěna v roce 1923 na místě původní kapličky z roku 1776 a jde o stavbu obdélného tvaru, ukončenou užším polygonálním presbytářem. V čele nad vchodem dominuje hranolová zvonice, zakončená vysokou jehlancovou střechou a před kaplí stojí kamenný kříž.

Po úpravách návsí, započatých v roce 1962 přichází od roku 1970 ke zkrášlení okolí kaple. Postaven byl nový plot a památník obětem obou světových válek. Postupně došlo na stavební úpravy prakticky všech částí stavby, tedy fasády, střechy i interiéru. Ruční ovládání zvonů nahradilo mechanické s elektrickým pohonem a automatickým provozem. Po osazení velkého kamene s pamětními deskami přichází k architektonickému nasvětlení stavby, které se poprvé rozsvítilo po setmění v pondělí 19.října 2009. Světla jsou bílého odstínu a barevně nezkreslují fasádu kaple.

Tato stavba, trvale místními udržovaná a zkrášlovaná, je nejen duchovním centrem obce, ale se svým okolím je pro pikárecké oblíbeným místem, kde se konají nejen tradiční červencová pouťová mše a další pobožnosti, ale i folklórní zábavné akce. Ať je to pouť s koncertem dechovky či stavění a kácení máje. Nasvětlení kaple bylo zřízeno díky využití finančních prostředků z Programu obnovy venkova.

Petr Broža