Situace v mnoha pěstounských rodinách je čím dál složitější. Jsou především pod ekonomickým tlakem. V některých krajích je dokonce nedostatek pěstounů přechodnou dobu. Jak je na tom Vysočina?

Počty pěstounských rodin (příbuzenské i cizí) na Vysočině
2020 415
2019 401
2018 403

„Nestávají se případy, kdy by nejmenší děti musely být umístěny do ústavního zařízení z důvodu nedostatečné kapacity pěstounské péče na přechodnou dobu,“ ujišťuje Kateřina Chalupová z krajského odboru sociálních věcí.

Důvod umístění dětí do pěstounské péče se může odlišovat právě podle toho, zda jsou svěřovány do pěstounské péče či do pěstounské péče na přechodnou dobu.

Obě formy náhradní rodinné péče mají různá poslání.

Ze zákona jeden rok

„Pěstounská péče na přechodnou dobu je krizový institut, který slouží pro (v podstatě okamžité) zajištění potřeb dítěte v rodinném prostředí na omezenou dobu. Pěstounská péče na přechodnou dobu může ze zákona trvat nejdéle jeden rok (z tohoto existují určité výjimky),“ vysvětlila rozdíl Chalupová.

Oproti tomu pěstounská péče „dlouhodobá“ je omezena trváním nejdéle do zletilosti dítěte, případně do nabytí plné svéprávnosti dítěte. Kromě formy náhradní rodinné péče může důvody umístění odlišovat také věk dítěte a další faktory.

Aktuálně v Kraji Vysočina poskytuje pěstounskou péči na přechodnou dobu osmnáct rodin. Pokud jde o „dlouhodobé“ pěstouny, těmi se stávají jednak osoby dítěti cizí, ale i osoby příbuzné či blízké.

„Vždy je potřeba vyhodnotit, jestli v okolí dítěte není osoba příbuzná či blízká, která by se o něj byla schopna a ochotna starat. V řadě případů se taková osoba najde a stane se jeho pěstounem prarodič či teta,“ uvedla Chalupová.

Dlouhodobá péče

Pokud je potřeba pro dítě vyhledat cizí náhradní rodinu, zařizuje to krajský úřad, který vede evidenci žadatelů o náhradní rodinnou péči a také evidenci dětí pro zprostředkování náhradní rodinné péče.

„Krajský úřad tipuje vhodné žadatele pro konkrétní dítě ze své evidence. Pokud ve své evidenci vhodného žadatele pro dítě nemá, navazuje spolupráci s ostatními krajskými úřady,“ upozorňuje Chalupová.

Na Vysočině poskytovalo pěstounskou péči v roce 2020 celkem 415 rodin, tento počet zahrnuje jak pěstouny „příbuzenské“, tak pěstouny „cizí“. V roce 2019 ty bylo 401 a v roce 2018 celkem 403 rodin. V loňském roce zprostředkoval úřad „dlouhodobou“ pěstounskou péči ve čtyřech případech, k tomu žadatelé s trvalým pobytem v našem kraji byli vytipováni jako vhodní pěstouni pro celkem čtyři děti s trvalým pobytem v jiném kraji. V roce 2019 to bylo jedenáct dětí, v roce 2018 pět, k tomu žadatelé z Vysočiny byli v tomtéž roce vytipováni jako vhodní pro dvě děti z jiného kraje.

Stát se pěstounem není nic snadného. Úřady striktně vyžadují zhruba devět kritérií od trestní bezúhonnosti, bezdlužnost, vhodné bydlení, ale i například harmonické rodinné prostředí, dobrý fyzický i psychický stav či schopnost orientovat se v sociálně právních otázkách, snahu se dále vzdělávat a umět pomoci dítěti při zpracování jeho životního příběhu a nastavení vztahu k původní rodině.