Předávání plápolajícího plamínku dovezeného až z Betléma v centru Nového Města se stalo již tradicí. „Začalo to počátkem devadesátých let minulého století, chvíli po sametové revoluci. Od té doby ho skauti vozí a předávají pravidelně každý rok,“ potvrdil nestor novoměstských skautů Jiří Janíček.

Skauti se o světlo betlémské starají rok co rok. Jejich zásluhou se plamínek zažehnutý v Betlémě dostává do všech novoměstských domácností. „Pro takové zpestření a připomenutí vánoční atmosféry se nejprve začaly společně zpívat koledy. A později jsme přidala i hraná představení, při kterých světlo betlémské předával pastýř,“ uvedl Jiří Janíček.

Na pastýře coby nositele betlémského světla vzpomínají lidé velmi rádi. „Pokaždé se mi jeho představení moc líbilo. Ještě předtím, než předal plamínek, vyprávěl nám vždycky příběh. Ten byl pokaždé jiný. Na jeden si vzpomínám. Bylo to o tom, jak se k Betlému nevydali tři králové, jak je všeobecně známo, ale i jeden navíc. Z carské Rusi vyrazil čtvrtý vládce jménem Váňa na bujném oři. Vzal si s sebou pro mesiáše tři dary – plátno, kožešinu a med,“ začal Josef Mrkos z Nového Města na Moravě odříkávat někdejší pastýřův příběh.

„Ale tenhle král, ten prý jel velmi pomalu. A jak se tak cestou rozhlížel kolem sebe, uviděl ženu, která měla hodně dětí a neměla pro ně pleny. A tak jí dal pláténko. Jel dál a uviděl stařečka, který se třásl zimou. I jeho obdaroval, dal mu kožešinu. Do třetice spatřil nemocného. Jemu dal poslední z darů – med. Všechno, co vezl darem mesiáši, rozdal cestou. Do Betléma jel tak dlouho, že tam dorazil až za třiatřicet let. Ale mesiáše ještě na své cestě potkal. A povídá mu: „Králi králů, za tebou já jedu. Ale všechno jsem rozdal cestou, nic pro tebe nemám.“ A mesiáš na to: „Ne care, cos komu dal, to jsi mně dal. Komu jsi pomohl, mně jsi pomohl. Nejvíce ze všech jsi mi toho dal.“ A přesně takové jsou také Vánoce. Tak to tehdy pastýř povídal,“ dokončil příběh Josef Mrkos. 7

Také letos přišel na Vratislavovo náměstí pastýř s příběhem. Pod rozsvíceným vánočním stromem plál otevřený oheň. Skauti hráli a zpívali koledy a k nim se přidali i ostatní přítomní. Teplo ohně přilákalo promrzlého pastýře přinášejícího světlo přátelství až z dalekého Betléma. Popovídal o tom, že se jako první o narození nového spasitele dozvěděli pastýři. Byli to právě oni, kdo na obloze spatřili zářící hvězdu, jim se zjevil anděl. A pastýři pak tu šťastnou novinu zvěstovali ostatním.

Pastýř povyprávěl příběh o narození Ježíše a hned poté nabídl všem přítomným plamínek přivezený z Betléma. „Přišli jsme si pro betlémské světlo poprvé. Ale doma jsme ho měli už několikrát, pokaždé nám jej někdo předal. Tentokrát budeme předávat my,“ usmála se Miroslava Stupková z Rokytna. „Jen nás trochu mrzelo, že pastýř neměl mikrofon. Stáli jsme vzadu a moc jsme jej neslyšeli,“ podotkla Miroslava Stupková.

Většina lidí na Vratislavově náměstí ale žádnými nováčky nebyla. „Já chodím pravidelně, láká mě především ta poklidná předvánoční atmosféra. Navíc jsem se ve skautském prostředí spoustu let pohyboval, hodně lidí, kteří na náměstí přicházejí, znám, je to pokaždé velmi příjemné setkání,“ popsal své pocity Petr Havlíček z Nového Města na Moravě.

Ale nejen lidé, kteří se v předvečer Štědrého dne dostavili do centra Nového Města na Moravě, budou mít doma plápolající plamínek z Betléma. „Řadu let přinášíme světlo betlémské i obyvatelům Domu s pečovatelskou službou. A na Štědrý den na mši svaté budeme betlémským světlem zapalovat poslední adventní svíci v kostele svaté Kunhuty,“ prozradil Jiří Janíček.