„Zapojili jsme se do přeshraničního projektu, spolupracují na něm Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a příhraniční rakouské regiony. Jde o popsání jakéhosi příběhu hranice, vznikne tak společná prezentace. K tomuto účel nyní probíhá mimo jiné i výzkum stravy v Kraji Vysočina, výsledkem by měl být soubor kuchyňských předpisů, z nichž budou některé vybrány a přidány do dvojjazyčné publikace, která posléze v rámci tohoto projektu vznikne,“ vysvětlila své pátrání po tradičních receptech Silva Smutná.

Kavárničku seniorů si nevybrala náhodně, vždyť kdo jiný by měl mít lepší informace o regionálních pokrmech než pamětníci. „Spousta starších lidí odchází a spolu s nimi i jejich vzpomínky,“ poznamenala Silva Smutná.

Zdroj: Deník/ Helena Zelená Křížová

Novoměstští pamětníci nezklamali, receptů se sešlo hned několik. Mnohé z nich byly pro historičku překvapením. Jako například jabkovec, který se nedělá z jablek, jak by se podle názvu mohlo zdát, ale z obyčejných brambor. Těm totiž na Novoměstsku říkají zemská jabka. „Celé dětství jsme na pole chodívali vybírat jabka,“ potvrdila Jana Černá z Nového Města na Moravě.

Na jabkovec, který byl v regionu oblíbeným pokrmem, se používaly vařené brambory. „Ty se nastrouhaly, přidalo se k nim vajíčko, sůl, česnek, majoránka a krupice politá vřelým sádlem. A taky škvarky, ty byly nejdůležitější součástí jabkovce,“ rozesmála se Božena Slonková z Rokytna, která tradiční recept připomněla. „Pak se to všechno smíchalo dohromady, dalo se to na plech a upeklo. Výborný byl k tomu salát z kysaného zelí,“ dodala.

O tom, že brambory byly jednou z nejdůležitějších ingrediencí kuchařek na Novoměstsku, svědčí i další z předložených receptů. Tentokrát šlo o takzvanou drštičku. „Nastrouhané vařené brambory se smíchaly s vajíčky a mlékem, osolilo se to, přidal se česnek, pepř, krupice a škvarky nebo zbylé maso. Těsto muselo být řidší, aby se pěkně rozlilo na plechu. Drštička se pak upekla. Bylo to obyčejné jídlo, které se mohlo jíst teplé i studené,“ prozradila recept další návštěvnice kavárničky, Františka Neumanová z Pohledce.

Zda se tyto recepty do nově vznikající dvojjazyčné kuchařky dostanou či nikoliv, na tom vlastně až tolik nezáleží. Důležité je, že budou zaznamenány a uchovány pro příští generace. „Už je za minutu dvanáct, pamětníků je čím dál méně. Navíc je teď televize plná vaření a návodů na cizí, exotické recepty a lidé ty tradiční zapomínají,“ řekla Jana Černá.