Opravu památníku tak budou muset v malé obci zvládnout sami, kdy přesně to bude, zatím ještě nebylo rozhodnuto.

Památník partyzánského hnutí v Cikháji byl odhalen 8. května 1975 u příležitosti tehdejších oslav 30. výročí konce druhé světové války. Čtyřiadvacetitunový kámen byl přivezen z lesů nedaleko obce Křižánky na Novoměstsku. Před desetiletími se kolem nacházel areál, kde se konaly slavnosti, na které autobusy z celé republiky svážely tisíce lidí. Dnes z něj zůstala udržovaná louka kolem památníku, kde se v květnových dnech konají pietní akce.

Ve středu monumentálního kamene je umístěný odlitý znak partyzánského štábu M. J. Hus s pěticípou hvězdou, kalichem a nápisem Partyzán Husita 1938 – 1945. Pod památníkem je instalována pamětní deska s nápisem: „Památník byl odhalen u příležitosti 30. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou, jako projev úcty partyzánského hnutí na Českomoravské vysočině ve II. světové válce, jehož se zúčastnila brigáda M. J. Husi, skupiny a oddíly Zarevo, Vpřed a J. Kozina a Kirov. Nikdy nezapomeneme."

V souvislosti s opravou je počítáno s očištěním kamene a zpevnění trhlin, které se v něm objevily. Úprava se dotkne rovněž kovových prvků, tedy stožárů a stojanů na mísy, předláždění se rovněž dočká plocha pod památníkem.

Čtěte také: Ve firmách je jedovatá voda i půda

Obyvatelé Cikháje byli za druhé světové války ve spojení s ruskými, jugoslávskými a československými partyzány od podzimu roku 1944 - jak postupovala fronta, partyzánské hnutí sílilo. Cikhájští partyzány podporovali, poskytovali jim potraviny a předávali zprávy a informace o pohybu německých vojsk, gestapa či četníků. Do odboje byl zapojen značný počet tamních lidí. Okupanti se naopak snažili partyzánskou síť rozkrýt pomocí intenzivního pátrání, cílených razií i nasazování konfidentů vydávajících se za partyzány a odbojáře.

„Oblast byla vhodným územím pro partyzánský způsob boje. Rozsáhlá lesní pásma táhnoucí se mezi Cikhájí, Herálcem a Svratkou se tak stala útočištěm odbojových skupin i speciálních jednotek. Centrem oblasti bylo Město Žďár, další ze zastávek železniční trati Německý Brod – Tišnov a křižovatka několika silnic. Ze Žďáru vedly strategicky důležité komunikace k Novému Městu, Křižanovu, Přibyslavi, Jihlavě a Ždírci nad Doubravou," přiblížil autor publikace Osvobození Žďárska, která se podrobně zabývá posledními válečnými dny v městech a obcích žďárského okresu, Ondřej Červený.