Pacientka na Vysočině má záškrt, mohla ho dostat od domácího zvířete

Měla domácí zvíře, vyšší věk a jiné chronické onemocnění. Tak informuje hygiena o pacientce, u které byl potvrzený případ raritní formy záškrtu. Národní laboratoř potvrdila, že se záškrt na Vysočině opravdu prokázal. Pacientku poslal podle vyjádření hygieny její praktický lékař do nemocnice, okres hygiena zveřejnit odmítla. Mluvčí všech pěti nemocnic vyloučily, že by byla žena hospitalizovaná u nich.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) provedl specializovanou laboratorní diagnostiku zaslaného vzorku, aby přesně určil, o jakou bakterii se jedná. „V České republice se záškrt již řadu let nevyskytuje. Nicméně v Evropě jsou jednotlivé případy záškrtu hlášeny každý rok. Výskyt záškrtu u nás značně omezilo povinné očkování, které začalo už v roce 1946,“ vysvětlila Kateřina Fabiánová ze SZÚ.

Podle ní se riziko nákazy zvyšuje s věkem, poklesem protilátek po očkování a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo zvířetem. „K nákaze došlo u pacientky s jiným chronickým onemocněním,“ řekla ředitelka SZÚ Barbora Macková a pokračovala: „Je na místě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazené právě i očkování proti záškrtu. Máme dobře proočkovanou populaci.“

Hygiena předpokládá, že zdrojem infekce bylo domácí zvíře, které rodina chová. „Čekáme na výsledky vyšetření a spolupracujeme se Státní veterinární správou,“ řekla ředitelka SZÚ Macková.

Za distribuci drog v Třebíči hrozí mladíkovi pětileté vězení

Vedoucí národní laboratoře Jana Zavadilová upřesnila, že vzorek do laboratoře dostali dvacátého dubna. Pak bylo potřeba několik dnů specializované práce. Jakmile se hygiena dozvěděla pozitivní výsledek, okamžitě začala zjišťovat zdroj infekce a cesty přenosu.

Součástí opatření bylo také dohledávání rizikových kontaktů, které byly s pacientkou ve styku. Jelikož se jedná o starší pacientku, je kontaktů málo. „Tyto osoby nyní sledují svůj zdravotní stav a jsou v péči svého praktického lékaře. Podrobí se klinickému vyšetření a odběru,“ doplnila ředitelka protiepidemického odboru na hygieně Hana Pavlasová.

O výskytu záškrtu má informace vedení Kraje Vysočina i vybraní členové Krizového štábu. „V tuto chvíli je třeba respektovat všechna opatření, která odborníci nařídí a doporučí, a především dohledat veškeré kontakty. To znamená vyloučit případné šíření nemoci,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný.

Nemocnice v Jihlavě se vrací k normálu. Denně zvládne čtyři totální endoprotézy

Zpráva o záškrtu zaujala celou Vysočinu. „Je to nemoc, ze které jde strach. Teď máme za sebou další vlnu koronavirové pandemie, byla bych nerada, kdyby tady začalo řádit něco dalšího,“ usoudila Kateřina Dostálová z Novoměstka. Jiní volili podstatně ostřejší slova. „Beztak to sem dotáhli Ukrajinci. Kolikrát nemají ani základní očkování, tak se není čemu divit," řekl Deníku starší muž, který si nepřál uvést své jméno.

Záškrt začíná dle lékařů nejčastěji horečkou, slabostí a bolením v krku. Při včasném záchytu bývá dobře léčitelný podáním antibiotik. Je však nutné začít včas nemoc léčit. „Poslední případ záškrtu byl v České republice zaznamenán v roce 1995, poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969,“ uzavřela mluvčí krajské hygieny Jana Böhmová.