Přenesení hrobu souvisí s revitalizací areálu na Zele- né hoře památky UNESCO, odkud budou postupně přemístěny téměř všechny hroby. „Ve válečném hrobě byli pohřbeni vojáci, kteří zde zahynuli na jaře 1945 při osvobozování Žďárska," uvedl starosta Navrátil.

Pro uložení ostatků vojáků Rudé armády na nové místo bylo nutné získat souhlas ruské ambasády a Ministerstva obrany. „Dohodli jsme se, že sedmdesáté výročí ukončení druhé světové války je vhodné datum k tomu, aby se ty ostatky slavnostně uložily na nový hřbitov," podotkl Navrátil.

Uložení ostatků se uskuteční 25. dubna v dopoledních hodinách. „Slavnost bude pokra-čovat odpoledne, na náměstí Republiky bude výstava vojenských i civilních historických automobilů. Současně budou ve městě zahájeny tři výstavy s tématem válečných let," upozornil místostarosta Žďáru Josef Klement.

Výstavy v regionálním muzeu představí modely vojenských vozidel a letadel a dobové fotografie pořízené ve Žďáře při ústupu Němců v květnu 1945. V městském divadle budou k vidění fotografie a dokumenty, jež přiblíží různé oblasti života v období protektorátu.

Podmínka UNESCO

Přemístění hrobu rudoarmějců ze hřbitova kostela svaté- ho Jana Nepomuckého souvi- sí s rušením pohřebních míst v areálu na Zelené hoře. Ten byl v roce 1994 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Přemístění hrobů bylo podmínkou pro zapsání kostela do seznamu. Hroby se z areá-lu kostela postupně přesouvají od roku 1996, kdy o zrušení hřbitova rozhodli na podnět památkářů žďárští zastupitelé. „Tyto práce budou pokračovat až do roku 2016," řekla Nikola Adlerová, mluvčí žďárského městského úřadu.

Od loňského srpna s památkou nakládá žďárská římskokatolická farnost, která ji v církevních restitucích převzala od Národního památkového ústavu. Jednání o přemístění ostatků začala už v době, kdy byl ještě ve správě památkového ústavu.

Pomník padlým rudoarmějcům je z roku 1947. Štíhlý obelisk doplňují tři desky se jmény pohřbených vojáků.

Náklady na přemístění pomníku uhradí město, podle odhadu převýší padesát tisíc korun. Loni radnice nechala vyměnit dvě desky na pomníku a ve spolupráci s ruským velvyslanectvím opravit chyby ve jménech zemřelých. Tyto úpravy stály sedmdesát tisíc korun.

Ze hřbitova u kostela svatého Jana Nepomuckého se hroby přemísťují od roku 1996, uvolněné místo mezi ambitem zarůstá travou. Do konce roku 2016 se má přestěhovat většina hrobů. „V současné době nelze říci přesně, kolik a které hroby na ‚starém' hřbitově zůstanou zachovány. Ty nepřemístěné budou ošetřeny podle předpisů," dodala mluvčí radnice Adlerová.

Jedním z mála hrobů, jež na kostelním hřbitově zůstanou, je hrob duchovních Matěje Josefa Sychry (1776-1830) a Bonifáce Procházky (1754-1796). Ostatky Procházky jsou uloženy v Sychrově hrobě, Procházku tam připomíná na hrobě položená kamenná deska. Ani jeden z kněží nebyl žďárským rodákem, ale ke Žďáru je vázal velmi silný vztah, proto si tam přáli být pohřbeni.

Bonifác Procházka byl při zrušení kláštera v roce 1784 nejmladším z řádových kněží. V zaniklém klášteře pak zřídili faru, Procházka se tam vrátil jako pomocný duchovní a získával příznivce obnovy kostela svatého Jana Nepomuckého. Matěj Josef Sychra do Žďáru přesídlil v roce 1824 a záchraně kostela na Zelené hoře věnoval zbytek svých peněz i životních sil.