„Oba názvy jsou správné. Ale častěji se používá název ostatky. Dříve býval velký a malý masopust, ten malý, s malým průvodem a jednou harmonikou byl v sobotu a velký byl pak v úterý. Masopust začínal tučným čtvrtkem a vrcholil den před škaredou středou," vysvětlil historik Miloslav Lopaur.

Velké ostatky během času vymizely. Ty malé se ale na některých místech drží dodnes. Vyhlášené jsou například ostatkové průvody v Pikárci. Letos jsou naplánovány na sobotu 14. února.

„Ostatky se u nás konají už od nepaměti, tradice byla jenom na čas přerušena válkou. Každoročně chodívá okolo osmdesáti masek, ale bylo jich i sto osmdesát," potvrdil starosta Pikárce František Broža.

Maškary se schází v pravé poledne u kulturního domu a jejich prvním počinem je pózování pro fotografa. Následuje pochod ke starostovi a pak dále dům od domu. „Končí se mezi sedmnáctou a osmnáctou hodinou. Udělají se vajíčka, masky se jdou domů převléct a pokračuje se taneční zábavou, která končívá v časných ranních hodinách," popsal pikárecký starosta.

Míchaná vajíčka večeří maškary pravidelně, místní obyvatelé se totiž striktně drží tradice a vejce přidávají do košíku osobám převlečeným za potulné cikány. „Nakonec je ženy usmaží, je to obvyklý pokrm, který se podává s chlebem," dodal pikárecký starosta Broža.

Potulný cikán se v pikáreckém masopustním průvodu objevuje, další tradiční masky, jako je například žid nebo kobyla už ale chybí. Dnešní maškary jsou většinou inspirované současným děním jak doma, tak i ve světě. „Žádná stará maska, která by se dědila z generace na generaci, už asi není, lidé si většinou vyrábí na každý rok novou. Takovou, která má něco společného se současnou politikou nebo s tím, co hýbe nynější společností. Kdysi chodívali ještě holiči, ale vloni už nešli," řekl František Broža.

I do tradic se ovšem promítá současnost a tak po metanolové aféře Pikárečtí upustili od bujarého popíjení a ostatkové veselí bylo o něco klidnější a končilo o něco dříve.

Kadov se na masopust chystá už 8. února. Zdejší ostatková tradice byla obnovena před osmi lety a od té doby nevynechaly maškary jedinou příležitost zazvonit u kterýchkoliv místních dveří.

„Také letos s námi bude chodit harmonikář, který u každého domu zahraje a zazpívá. A ti, kdo nám otevřou a pohostí nás, dostanou na oplátku malý dárek v podobě keramického knoflíku pro štěstí," prozradil kadovský starosta Jiří Lausch, který se masopustního průvodu také osobně účastní.

Ostatkový průvod se každoročně objevuje i ve Stříteži. Pod taktovkou obce a místních hasičů se ale v určený den nechodí jenom v maskách po domácnostech, ale je organizován i karneval pro děti a taneční zábava pro dospělé.

„Ráno masky nejdříve obejdou Nivy, pak se vrátí do Stříteže a obejdou za doprovodu harmoniky vesnici. Tančí se, zpívá, občerstvujeme se zákusky a lihovinami. A ve čtyři hodiny pak začíná dětský karneval s tombolou a v osm následuje zábava pro dospělé," popsal pravidelný účastník střítežského ostatkového průvodu František Dvořáček.

Otisk prstů na tváři

Tradiční maskou ve střítežském průvodu, která nikdy nesmí chybět, je kominík. „Je to taková nejznámější figurka. Každému obtiskne špinavé prsty na tvář, to proto, aby se ho po celý rok drželo štěstí," usmál se František Dvořáček.

I ve Stříteži se ale každý rok objevuje v průvodu něco nového. „Jednou jsme tam měli spoustu šmoulů i se Šmoulinkou a Taťkou Šmoulou. Další rok tam byl včelař se včelami, jindy se po dědině zase proháněli samí trpaslíci," uvedl František Dvořáček.

V Zubří probíhá masopustní průvod téměř stejně, jako všude jinde. Také tam se každoročně sejdou maškary a chodí společně s muzikanty od domu k domu. „Masky doprovází navíc i hasiči v uniformách s pokladničkou, do níž může ten, kdo chce, přispět nějakou korunou. Výtěžek se pak použije na závody a akce pro děti, které hasiči pravidelně pořádají," popsal starosta Zubří Jiří Havlíček.

--------------

Víte, že?

Masopust je lidový svátek, který se slavil ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný tučný čtvrtek, kdy měl člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní zábava začínala v neděli po obědě a i pondělí bylo ve znamení zábavy a tance. Vyvrcholením masopustu bylo úterý, kdy vesnicemi procházely průvody maškar. Zábava končila o půlnoci, často pochováváním basy na znamení postního času.