Rekonstrukce sice tento rok začala i podle představ památkářů, ale oprava se komplikuje. Na radnici se už množí připomínky občanů, kteří pochopitelně stavbu bedlivě pozorují, k postupu prací. Ten je totiž podle nich hodně pomalý.

„Ať tu procházím ráno nebo odpoledne, nic se tu neděje. Pořád tady jen někdo bloumá po mostě s cigárkem u pusy.“ rozčiloval se dvaatřicetiletý Jakub.

Za průtahy oprav může podle místostarostky Dagmar Zvěřinové bádání památkářů. „Ti prohlížejí každý kousek kamene, a rekonstrukce se tím zdržuje. Rozpačitý je z toho i dodavatel stavby. Tomu to samozřejmě brání v práci,“ vysvětlila. Podle památkářů není jejich práce bez důvodu. Příčinou jsou nová technická zjištění po odkrytí konstrukce vozovky.

Po odstranění její vrchní vrstvy se totiž ukázalo, že je pod ní železobetonová deska. A to kvalitnější, než předpokládal projekt opravy. Její původně plánované odstranění by tedy bylo náročnější a bourací práce by mohly ještě více narušit statiku mostu. Deska tedy zůstane na místě. To ale znamená změnu výšky vozovky oproti té před opravou mostu. Na to navazuje potřeba výškové úpravy zábradlí a soklů soch.

„Teprve během bouracích prací se mohli projektant i památkáři seznámit podrobně se stavem mostu po poslední opravě. Museli jsme proto najít řešení přijatelné pro všechny. S takovou situací je nutné počítat při každé podobné akci,“ uvedl Libor Karásek z Národního památkového ústavu Vysočina.

Most navíc potřebuje peníze na zhotovení replik soch. A peníze jako obyčejně nejsou. Říjnový termín otevření mostu dopravě by ale ani případné pozdější umístění soch nemělo ohrozit.

Potřeba opravit most u kláštera je ve Žďáře diskutována už řadu let. Po dvě stě padesát let starém mostě, navíc ozdobeném vzácnými sochami, totiž prochází frekventovaná silnice první třídy. Průjezd stovek těžkých kamionů denně s sebou přinesl následky. Historický most se začal rozpadat a jeho oprava byla tedy nezbytná. Na tom se shodlo město s majitelem silnice, státem i památkáři. Ale padla kosa na kámen.

Podle odborníků na dopravu by totiž bylo logické most rozšířit. Ale památkáři řekli „ne“. Několik let s nimi město bojovalo, ale pro Žďár a řidiče bohužel neúspěšně.

Podle stanoviska památkového ústavu je totiž barokní kamenný most s cennými sochami dnes už ojedinělým příkladem mostního stavitelství své doby.Je památkou technického charakteru a velmi cenným památkovým objektem s vazbou na širší okolí, hlavně areál zámku a bývalého cisterciáckého kláštera z třináctého století. Proto je podle památkářů rozšíření mostu nepřípustné.

-----------

Více v sekci Související články

Ivan Lidmila