Nejvíce se na unikátním „hracím stroji" podepsalo hospodské prostředí. Jak by také ne, vždyť po léta sloužil pro pobavení hostů restauračních zařízení, nejprve v Jimramově, pak ve Věcově. Nyní je orchestrion opět schopen vyluzovat zvuky, melodie i skladby, které se jen tak neslyší.

Jste restaurátorka, už se vám někdy dostal do rukou podobný „hrací stroj"?
Mojí specializací je restaurování nábytku a dřeva, takže dřevěná skříň orchestrionu se ničím nelišila od jiného nábytku, který běžně restauruji. Co se však týče hudebního stroje, zde se mé znalosti ukázaly nedostatečnými, a proto bylo nutné kontaktovat odborníka, jenž se automatofony zabývá.

Je věcovský orchestrion něčím unikátní?
Jako každý starožitný kus je věcovský orchestrion unikátní svojí historií. Během restaurování jsem objevila zajímavý finanční zápis na bocích malé zásuvky uvnitř orchestrionu. Sestává z tužkou psaných dat v jednom sloupci a výše měsíční tržby z orchestrionu ve sloupci druhém. Nejstarším záznamem je rok 1904 – orchestrion tedy musel vzniknout někdy před tímto datem. Původně se nacházel v Jimramově v dnes zaniklém hostinci U Dvou sluncí, odkud ho František Dostál z Věcova v roce 1911 převezl do svého hostince.

Jen tak pro zajímavost, jaké byly měsíční tržby v roce 1904?
V roce 1904 byly ještě zlatky a krejcary mezi lidem používány – zvláště na venkově, i když byly zavedeny jako platidlo koruny a haléře. Názvy zlatka a krejcar vymizely až s první světovou válkou. Proto jsou účty na zásuvce psány ještě ve zlatkách. V roce 1904 se v měsíci lednu vydělalo 12 zlatek, v měsíci únoru 11, v měsíci březnu 8 a v měsíci dubnu 20 zlatek.

Ale zpět k orchestrionu. Co bylo na jeho obnově nejsložitější?
Nejsložitější bylo sehnat člověka, který se zabývá restaurováním automatofonů a jiných hracích strojů. Mezi oslovenými bylo i České muzeum hudby při Národní muzeu v Praze, které však nabídlo pouze funkci poradce. Po dlouhém hledání jsem na konferenci konzervátorů-restaurátorů pořádané Technickým muzeem v Brně poznala Radka Janouška, který jako jediný v republice vlastní licenci na restaurování pianol a orchestrionů. No a pak je na restaurování vždy největším problémem čas – příprava stroje k předvedení veřejnosti zabrala celý rok a půl.

Je to dvouválcový typ, kolik skladeb je orchestrion schopen přehrát a jaké?
Na každém válci je umístěno sedm skladeb, dohromady jich tedy orchestrion přehraje čtrnáct. Jedná se o skladby z doby Rakouska-Uherska, jíž vévodily valčíky a polky. Co se týče jednotlivých melodií, konkrétní názvy neznáme, kromě jedné, a to původní Škroupovy a Tylovy písně Kde domov můj.

Kdy a kde si jej budou moci poslechnout první posluchači?
Zrestaurovaný orchestrion uvidí a uslyší v sobotu 12. ledna odpoledne v 15 hodin v síni Antonína Bočka v městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem. Během akce majitelka pohovoří o jeho historii a vztahu její rodiny k tomuto artefaktu.

Pokud by to snad někdo nestihl, bude mít ještě jinou příležitost poslechnout si zrestaurovaný orchestrion?
Věcovský orchestrion je v Městském muzeu Bystřice nad Pernštejnem veden jako zápůjčka, takže jej veřejnost může ještě slyšet během tohoto roku. Po jeho výpůjční době bude vrácen zpět majitelce do Věcova. Jelikož paní majitelka má vřelý vztah k tomuto artefaktu a k obci, ve které její rodina vyrůstala a žije, jistě bude uskutečněné veřejné přehrávání ve Věcově i v budoucnosti.