Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opravený kulturní dům je připraven na novou éru

Nové Město na Moravě – Necelý rok trvala výluka v kulturním domě v Novém Městě na Moravě. Budova totiž získávala nejen nový vnější kabát. Značných změn a modernizace se dočkal i interiér objektu.

19.5.2010
SDÍLEJ:

Po necelém roce se v nedávné době opět otevřel kulturní dům v Novém Městě na Moravě. Ve dvou fázích rekonstrukce získala budova nejen nový vnější vzhled, ale zejména interiér doznal změn směrem k modernímu vybavení. Foto: archiv

„V přízemí jsou k dispozici velký sál a dva menší sály. Upraveny byly také vestibul a šatna. V patře vznikly v prostoru bývalé vinárny dvě nové zasedací místnosti,“ vyjmenovala z dlouhého seznamu novinek Vlasta Soldánová, ředitelka Novoměstských kulturních zařízení.

Můžete v krátkosti připomenout historii Novoměstských kulturních zařízení i kulturního domu?
Kulturní dům v Novém Městě na Moravě byl postaven v letech 1972 – 1976 a nahradil na tomto místě původně postavenou sokolovnu. Ihned po svém otevření sloužila budova jako sdružený klub podniků, organizací a ZV ROH v Novém Městě na Moravě. Sdružovaly se tam také další podniky, jimž sloužil objekt pro pořádání schůzí, porad, konferencí, ale i plesů, zábav apod. Toto sdružení se v roce 1989 rozpadlo a kulturní dům převzal Městský úřad Nové Město na Moravě jako jeho zřizovatel. Před rokem 1989 se provoz a činnost kulturního domu hradily ze sdružených prostředků, což v praxi znamenalo, že pronájem prostor byl prakticky zdarma. Po roce 1989 však tato „výhoda“ z let minulých přestala platit.

Při takovém množství akcí jistě musí docházet k nutnému opotřebení interiéru, ale i exteriéru celého objektu. Jak jste si s touto skutečností poradili?
Postupnou renovací. Některé vybavení je od otevření „kulturáku“ prakticky původní, ale jak se s postupem doby měnily klubovny v kanceláře, renovovalo se i jejich vybavení. Chloubou i nadále zůstává gobelínový salonek vyzdobený velkým gobelínem, který zhotovili v roce 1975 manželé Lázničkovi z Třebíče. V roce 2004 jsme stáli před rozhodnutím, zda opět se značnými náklady a provizorně opravit střechu a okna u vstupní části kulturního domu, nebo se pokusit o získání státní dotace a kulturní dům opravit celkově, tedy vyměnit střechy, opláštění kulturního domu a udělat nový vchod s výtahem, který by sloužil všem starším a nejen handicapovaným občanům, pro něž byla před časem namontována pojízdná plošina.

Která varianta rekonstrukce zvítězila?
Po projednání s vedením města, naším zřizovatelem, bylo rozhodnuto o požádání dotace a projektem byl pověřen architekt Pavel Maléř z Projekční kanceláře v Pardubicích. Dostali jsme 15 milionů korun od ministerstva financí, více než 10 milionů korun nám přidělilo město, a tak jsme mohli provést první etapu rekonstrukce. S celkovou opravou bylo započato v červnu roku 2006 a tato etapa byla dokončena v listopadu téhož roku. V této fázi byly opraveny všechny čtyři části střechy kulturního domu a také se opravilo celé opláštění vstupní části kulturního domu.

V současnosti se kulturní dům otevírá po druhé etapě rekonstrukce. Jak dlouho tato část trvala?
Druhá etapa rekonstrukce trvala necelý rok, byla zahájena v červnu loňského roku a dokončena byla v současné době.

Co nového v kulturním domě návštěvníci naleznou?
Naleznou zde výrazně upravené a pozměněné prostory, které celému objektu dodají nový, modernější ráz. V přízemí jsou k dispozici velký sál a dva menší sály. Vytvořily se také kvalitnější prostory pro celkové zázemí a došlo k oddělení prostorů restaurace a kulturního domu, což býval letitý problém našeho zařízení. Upraveny byly také vestibul a šatna. Navíc se vybudoval boční vchod k hlavnímu sálu, určený především pro zásobování, který vyřešil problém spojený s pořádáním různých plesů. V patře, kde sídlí městská knihovna, jejíž provoz byl opět zahájen, vznikly v prostoru bývalé vinárny dvě nové zasedací místnosti, které budou sloužit pro pořádání různých přednášek, seminářů či konferencí. Obě jsou vybaveny moderní audio-video technikou. V přístavbě navíc vznikla také menší klubovna, v níž je umístěna skleněná stěna od Františka Víznera, mistra sklářského ze Žďáru nad Sázavou. Jsem přesvědčena, že nové, vylepšené prostory nabízejí kvalitní možnosti pro všechny naše návštěvníky různého zaměření.

Kolik si tato etapa rekonstrukce kulturního domu vyžádala finančních prostředků?
Tato etapa stála zhruba 29,5 milionu korun, a podílely se na ní kraj Vysočina a město Nové Město na Moravě. Z kraje Vysočina jsme čerpali dotaci z Regionálního operačního programu (ROP), která činila necelých 18 milionů korun. Zbytek, tedy 11,5 milionu korun, dofinancovalo město. Z vlastního rozpočtu jsme pak nechali udělat akustické obložení stropu ve velkém sále, kde je nově dvacet LED světel, a pro zvýšení efektu při vystoupeních jsme v tomto sále také nechali nainstalovat čtyři otočné reflektory s barevnými světly.

V čem spatřujete největší význam této opravy pro obyvatele Nového Města a okolí?
Myslím si, a je to určitě také vidět, že je vše uděláno moderním způsobem, takže návštěvníkům můžeme nabídnout příjemné prostředí, a to jak jednotlivcům, tak i sdružením, spolkům, školám či firmám. Tím, že vznikly nové prostory pro semináře a přednášky vybavené kvalitní audio-video technikou, nabízíme něco, co v Novém Městě doposud chybělo. Proto doufám a předpokládám, že toho budou obyvatelé nejen z Nového Města hojně využívat.

Na jaké akce se můžeme v nejbližší době v kulturním domě těšit?
Právě dnes se v kulturním domě uskuteční travesti show se skupinou Screamers a na červen je naplánováno představení Divadla Járy Cimrmana. Samozřejmě se také podílíme, ve spolupráci s městem, na pořádání setkání Nových Měst Evropy, které se uskuteční o víkendu od 18. do 20. června tohoto roku.

Jsme na počátku 21. století. Jakou funkci, úlohu by měl podle vašeho mínění plnit kulturní dům v budoucnosti?
Pokud bude město podporovat naši činnost stejným způsobem jako doposud, měl by kulturní dům plnit funkci místa setkávání lidí z různých vrstev, oborů, ale i organizací, což je podle mého názoru důležité a nezbytné pro celou společnost.

TOMÁŠ POHANKA

19.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vedení žďárské radnice chce lidem více zpřístupnit část Sázavy.
6

Bude se po řece plout na lodičkách? Jednání zatím nejsou konkrétní

Kniha Vyprávěnky o panence Lence od Josefa Havlíka má za sebou slavnostní křest. Publikace vyšla v nákladu 150 výtisků.
24

Vyprávěnky o panence Lence pokřtila i Beata Rajská

Na výživném dluží 200 tisíc korun

Žďár nad Sázavou – Z přečinu zanedbání povinné výživy je podezřelý čtyřicetiletý muž ze Žďáru nad Sázavou.

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října. (Pro lepší čitelnost klikněte do grafiky)

Mošt je nejen vitaminovou bombou, ale také základem pro jablečné víno

Habří – Přišel podzim a spolu s ním i sklizeň všeho, co se v našem kraji urodilo. Meruňky a broskve stejně jako hroznové víno se na Vysočině moc často netrhají, zato jablka odedávna byly a dodnes jsou naším nejčastějším ovocem. V Habří, malé vesničce na Bystřicku, se jablka každoročně nejen sbírají a uskladňují, ale také zpracovávají.

Politika je v kraji pánská jízda

Vysočina - Přehled lídrů nejsilnějších politických stran na Vysočině jednoznačně ukazuje na pánskou jízdu. Ženu mají ve svém čele pouze Zelení. Před čtyřmi lety přitom stálo v čele kandidátek v kraji hned několik žen. ANO táhla vzhůru dnešní eurokomisařka Věra Jourová, ODS vedla do parlamentu Jana Fischerová, ženy stály v čele kandidátek Zelených, Pirátů i zemanovců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení