„Koncepce NIPu vznikla v roce 2011. Pacienti jsou často dlouhodobě na resuscitačních odděleních a intenzivních péčích a není je kam odsunout v době, kdy už zvládli kritický stav, ale jejich vitální funkce nejsou ještě takové, aby mohli být umístěni na standardních odděleních,“ vyjádřil se primář nově vzniklého oddělení Jiří Bonaventura.

Oddělení bude sloužit především pacientům po rozsáhlých poraněních hlavy, páteře nebo míchy, dále pacientům po větších chirurgických výkonech, po vážných cévních mozkových příhodách nebo pacientům se závažným chronickým plicním onemocněním. Základní kriteriem pro příjem na oddělení NIP je, aby pacient byl v relativně stabilizovaném stavu, při němž ale i nadále vyžaduje podporu minimálně jedné základní životní funkce.

„V tomto případě se to týká především podpory dechu. Pacienti, které přijmeme, budou napojeni na umělou plicní ventilaci, a to podle individuální potřeby buď po celý den, nebo v průběhu dne jako podpůrné dýchání,“ dodal vysvětlil lékařský ředitel Nemocnice sv. Zdislavy Igor Šimoník.

Nemocní budou během svého pobytu v nemocničním zařízení, který je v průměru devadesát dní, postupně zbavováni podpory životní funkce. „Současně s tím začne také určitá resocializace, tedy nácvik komunikace s okolím, nácvik příjmu potravy a vyměšování. A také rehabilitace,“ podotkl Igor Šimoník. „Našim cílem je, aby se pacienti mohli vrátit ke kvalitnímu životu,“ doplnil Jiří Bonaventura.

Oddělení NIP ovšem není ve zdravotnickém zařízení v Mostištích úplnou novinkou. „Už téměř rok u nás oddělení následné intenzivní péče funguje, máme šest lůžek. Ty převedeme na nové oddělení, takže v konečném výsledku jich tam bude osmnáct. Následnou intenzivní péči má v Kraji Vysočina už jen Nemocnice Nové Město na Moravě, kde je pro pacienty osm lůžek. Takže v celém Kraji Vysočina lze na oddělení NIP léčit šestadvacet pacientů,“ vysvětlil Igor Šimoník. „Těch lůžek je zapotřebí daleko více,“ dodal Jiří Bonaventura.

Potřeba vzniku podobných oddělení jde ruku v ruce s vývojem zdravotnictví. „Dnes přežívají pacienti po rozsáhlých operacích nebo poraněních, kteří by v minulosti neměli šanci přežít,“ objasnil Igor Šimoník. „Dříve to také bylo tak, že spousta pacientů šla z intenzivní péče na standardní oddělení a odtud do léčebny dlouhodobě nemocných. Spousta jich pak skončila špatně, protože chyběla následnost,“ poznamenal Jiří Bonaventura.