Podobně jsou na tom i další lidé, kteří skupinu využívají. „Nejlepší je pocit, že předmět ještě bude využitý. Neskončí na skládce a dokonce ještě udělá někomu radost. Ve skupině „nakupuji“ už od dob, kdy vznikla. Za ten čas jsem tam pořídila spoustu oblečení pro své dva syny. I když se kousků někdo zbavoval coby věcí na donošení, řada z nich byla nakonec v super stavu a dala se v pohodě nosit. A dokonce ještě poslat dál,“ přitakává další žďárská obyvatelka Jana Sobotková.

ZRCity Votoč Věci funguje tak, že lidé doma nadbytečné věci nafotí a umístí na facebook. Ten, komu se hodí, se s nabízejícím domluví, kdy a kde si může věci převzít. Žďárská skupina má oproti jiným podobným facebookovým profilům jednu výjimku. Věci musí být darované, nikdy nejde o prodej. „Občas se potýkáme s tím, že někdo ignoruje pravidlo „neprodáváme, darujeme“. Darovat znamená nic za to nechtít. Nechceme, aby se nám to zvrhlo v bazar,“ potvrzuje zřizovatelka stránek ZRCity Votoč Věci Hana Vykoukalová.

Školáky čekají online debaty s historiky, pamětníky a dalšími zajímavými osobnostmi.
Žáci se u filmů seznámí s příběhy lidí, kteří bojovali proti komunismu

Uhlídat ale vše ve skupině, která se velmi brzy stala hitem nejen žďárských uživatelů, ale i lidí v dostupné vzdálenosti, je prakticky nemožné. Pokud někdo přece jen nabízí něco za úplatu či protihodnotu, měli by si zájemci podle Hany Vykoukalové nabízenou věc raději odepřít. „Je na nich, jestli na to přistoupí. Ale ideálně by takové lidi měli odkázat jinam a prostě s nimi „nevotáčet“. A taky není hanba někoho nahlásit nám, správcům, když se snaží prodávat. K prodeji slouží spousty jiných skupin, ne ta naše,“ vzkazuje Hana Vykoukalová.

Na ZRCity Votoč Věci je možné nejen získat, ale také nabízet kde co. Hračky, oblečení, obuv, věci do domácnosti, prostě vše, co doma překáží nebo zbytečně zabírá místo. „Zrovna teď se chystám prodávat starý kočárek a nějaké hračky. Rodiče se díky skupině během pár hodin zbavili starých plastových oken. Je to pohodlné, s každým člověkem se domluvím na předání, kdy se nám to hodí. Pokud to mám při cestě, ráda někomu dovezu věci domů. Jindy se zase staví někdo k nám,“ popisuje Jana Sobotková.

Lavička svobody.
Studenti ze Žďáru vyrobili Lavičku svobody. Připomínají si revoluci i Havla

Věci, které už jednou posloužily, tak mohou dělat radost dál. „Jsem vděčná za hračky, které jsem díky této skupině získala pro své kluky, kteří vždy jásají. Jako správný fanda ekologického zacházení s věcmi jsem ale i pro zřízení nějakého konkrétního místa, které bude sloužit stejnému účelu,“ komentuje Ivona Nečasová ze Žďáru nad Sázavou.

Nápad udělat fyzické místo, kde by lidé mohli odložit věci, se zamlouvá i Haně Vykoukalové. Na jeho realizaci ale ještě bohužel nenašla čas. Takže zatím mohou nejen Žďárané prodlužovat život starým věcem alespoň prostřednictvím facebookové skupiny. Tam mohou nabízet i doptat se na to, co jim doma právě chybí. „Někdo třeba shání sazenice paprik, tak si tam o ně napíše. „Votáčí“ se tam prostě vše, od koťat až po hlínu. A vše zdarma,“ připomíná Hana Vykoukalová.