„Máme nasmlouvané chovatele, kterým pak určíme místo pro pastvu. Jde většinou o oblasti, kde potřebujeme podpořit některé rostlinné druhy. Ovečky kromě samotného spásání trávy prospívají i jinak. Paznehty narušují drn a dávají tak šanci rozkvést konkurenčně slabším rostlinám. Pastva prospívá i celé řadě bezobratlých,“ vysvětlila mluvčí Správy CHKO Žďárské vrchy Kateřina Machová.

„Nejdelší kontinuitu má pastva na hořečkových lokalitách,“ dodal botanik Miloš Dudycha.

Hořečky nahořklé patří ke kriticky ohroženým druhům a jejich výskyt je velice vzácný. Jedním z míst, kde stále ještě rostou, jsou vápencové lomy u Studnic. Právě tam lze potkat i ovčí stáda. „Pastva se nám tam vyplatila, populace hořečků u Studnic v minulosti velmi kolísala, ale v posledních dvou letech se stabilizuje. Nacházíme tam okolo pěti set kvetoucích jedinců, což je v porovnání s dřívějškem velký úspěch,“ pochválil spolupráci s chovateli Miloš Dudycha.

V malých stádech na pastvinách bývají kromě oveček i další zvířata. „Mimo samotných ovcí nám trávu na některých místech spásají také kozy. A letos se nám podařilo v jedné lokalitě umístit ovce a koně. Kombinace zvířat je vždycky vhodnější, ovečky spásají hlavně dvouděložné rostliny, ale nechávají metající trávy a křoviny. Kozy zase ochotně okusují i dřeviny. A koně pro změnu preferují jednoděložné trávy,“ vysvětlil Miloš Dudycha.

„Koňskou sekačku“ použili ve Žďárských vrších vůbec poprvé. „Majitel nám vyšel vstříc, byl to první pokus a dopadlo to parádně. Doufám, že se nám to podaří prosadit i jinde,“ poznamenal Miloš Dudycha.

Někteří nasmlouvaní chovatelé spolupracují se Správou CHKO Žďárské vrchy již dlouhodobě. „Poprvé naše stádo spásalo louku před třemi lety u Studnic. Ale pásli jsme i u Jimramova, u Nového Města na Moravě na louce Pernovce nebo v šafránové lokalitě Bezděkov. Paseme s pomocí elektrického ohradníku, zvířatům jenom vozíme vodu. A každý den se na ně jezdíme dívat,“ popsal jeden z dodavatelů „živých sekaček“ Pavel Nešťák z Roženeckých Pasek.

Majitelé stád musí také pravidelně doplňovat baterky, aby ohradníky správně fungovaly. „A musíme kontrolovat, jestli jsou zvířata v pořádku, jestli třeba mezi ně nevběhl nějaký pes a podobně. Ohrádky se postupně po dané lokalitě posunují, nejprve se spase jedna část, pak další. Já spolupracuji s CHKO od loňského roku, mám ovečky a kozy. Pasou se u Jimramova,“ řekla další majitelka zvířat, pasoucích se na loukách Žďárských vrchů, Alena Bartošová z Vítějevsi.

Nadšením z nečekaných setkání se stádečky domácích zvířat se netají ani turisté. „Potkali jsme ovečky a koně u Vávrovy skály. Vůbec jsme tam něco takového nečekali, bylo to moc pěkné. Děti byly nadšené, měly výlet, který jsme jim slíbili, a navíc ještě malou zoologickou zahradu,“ smála se Pavla Vágnerová z Brna.

Kromě již zmíněných lomů u Studnic, okolí Jimramova a Vávrovy skály se „živé sekačky“ objevují také v Národní přírodní rezervaci Dářko. „V této lokalitě dříve hořečky rostly, jejich populace tam ale zanikla. A pase se také ve Štířím dole, což je další hořečková lokalita,“ informoval Miloš Dudycha.