Hlasové projevy sýce rousného byly ve Žďárských vrších poprvé zaznamenány v roce 1987. A o rok později už spatřili pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti samičku sýce v době hnízdění na vlastní oči.

Od této chvíle jsou sovičky bedlivě sledovány a jakýkoliv jejich výskyt je pečlivě zaznamenán. „Poprvé jsme sýce rousného kroužkovali 16. dubna 1988 na Vlčím kameni v umělé hnízdní dutině. Byla to vůbec první tři mláďata kroužkovaná tady, ve Žďárských vrších,“ zavzpomínal Jaromír Čejka ze Správy CHKO.

Od prvního kroužkování získaly „prstýnek“ od ochranářů více než dvě stovky těchto malých soviček. „Většinou kroužkujeme mláďata, pokud se nám někdy mimořádně podaří chytit samici na hnízdě, na snůšce, s mláďaty nebo při kontrolních odchytech, tak okroužkujeme i ji,“ říká Jaromír Čejka.

Avšak ani aktuální kroužkování se neobešlo bez zklamání. První doupné stromy nebyly těmi, nad kterými srdce ornitologa jásá. Spíše naopak. „Asi čtyři metry od stromu jsme nalezli peří dospělého ptáka, zřejmě samice. S největší pravděpodobností nějaký predátor, nejspíš jestřáb nebo krahujec, ji ulovil. V dutině jsme nalezli tři mrtvá mláďata ve věku asi deseti až dvanácti dnů,“ popisuje Jaromír Čejka.

Po po vytrvalém pátrání v jiných lokalitách slavil kroužkovací tým úspěch. Celkem pět malých sýců rousných dostalo na nohu nový kroužek. Svou „sbírku“ doplnili ochranáři ještě čtyřmi malými datly. Ornitologové doufají, že sýce příště opět potkají: „Je to pták stálý a při kontrolních odchytech v centrální části CHKO se s námi kroužkovanými ptáky opět shledáváme. Pouze jednou se nám stalo, že samice kroužkovaná na Studnicích byla nalezena u Bystřice nad Pernštejnem.“

Helena Zelená Křížová