O tom, že bude záchranářem, muž podle svých slov nikdy nesnil. „V minulosti jsem jezdil s náklaďákem, ale pak mě začalo zlobit zdraví. Práce pro mě byla čím dál namáhavější. To víte, vykládání zboží nebylo jednoduché. Po čase jsem si všiml, že se uvolnilo místo řidiče sanitky na poliklinice, a tak jsem zkusil štěstí. A ono se to podařilo, prošel jsem školením a už jezdím přes dvacet let,“ řekl Jaroslav Ambrož.

Jak tvrdí, je se svojí prací spokojený. „Nikdy se mi nestalo, že by na nás někdo zaútočil. Vždy jsme se s lidmi domluvili. Snažím se se všemi vycházet po dobrém, to je podle mne důležité,“ podotkl.  

Když vyjíždí do terénu, nikdy podle svých slov neví, co ho tam čeká. „Vzpomínám si, jak jsme jednou přijeli k dopravní nehodě osobního vozu na křižovatce v Bystřici. Auto tam leželo na střeše a uvnitř byla žena a dvě malé děti. Tehdy se nikomu nic vážného naštěstí nestalo, ale to jsme do poslední chvíle nemohli vědět. Byl to nepříjemný pocit,“ vzpomínal na výjezd jednašedesátiletý muž.

Při rychlé jízdě ulicemi plných aut prý strach nemá. „Kdybych ho měl, nemohl bych za volant sanitky sednout. Člověk musí být hlavně ve střehu,“ dodal Jaroslav Ambrož.