V Lužánkách nyní mohou zájemci sledovat při práci modeláře a výtvarníka Zdeňka Brachtla, který několikametrové miniatury panských sídel kolem řeky Svratky od Jimramova po Tišnov na místě tvoří a zasazuje do okolního členitého terénu.

„Park je koncipovaný jako unikátní záležitost. Myslím si, že ve střední Evropě nic takového není, protože tady nebudou pouze modely vyskládané vedle sebe jako v katalogu, ale zasazené do reálné krajiny,“ říká s nadšením ředitel bystřického muzea Vladimír Cisár. „Ale chytlo nás to všechny. Když jsme tu třeba měli bagristu, který nám dělal tok Svratky, tak i ten říkal, že se pro jistotu díval do mapy, aby věděl, jak přesně se Svratka točí,“ poznamenal Cisár. Ve výsledku se budou lidé v parku procházet po cestičkách, které spojí jednotlivé hrady, přibudou tam navezené kameny, vysazeny budou plané třešně či mladé duby.

Zkontrolovali i hnízdo v Mirošově.
V Novém Veselí zažili velkou čapí tragédii

„Věřím, že to bude nejhezčí park v Bystřici,“ doplnil ředitel bystřického muzea s tím, že v průběhu dalších let budou miniatury postupně přibývat až do celkového počtu tří desítek. Příští rok se mohou lidé těšit například na hrady Pernštejn a Zubštejn, první z nich má měřit zhruba osm metrů, druhý šest.

Stavby však budou vypadat tak, jako hrady v dobách své největší slávy, nejčastěji v 15. století. „Některé lidé na první pohled nepoznají, protože tehdy vypadaly úplně jinak než dnes. Třeba právě z Čepičky nebo hradu nad Dolními Loučkami se toho už moc nedochovalo,“ vyjádřil se modelář Zdeněk Brachtl. Jeho modely jsou k vidění například na hradě Veveří, na Kunětické hoře, na Pernštejně či v blanenském muzeu. „Modely se zabývám už dlouho, ale samozřejmě jsou i nějaké nedoložené údaje, takže někdy se můžeme jen domýšlet, jak přesně objekt vypadal. A každý, kdo se modelům věnuje, to pak může zpracovat trochu jinak,“ sdělil Zdeněk Brachtl.

Modely, jež budou celoročně vystaveny povětrnostním vlivům, však výtvarník dělá poprvé. „Mělo by to držet, v zemi jsou roxory, kolem betonové sokly – používám beton, kámen, dřevo, tmely a nemrznoucí barvy na beton. Jenom nevím, co všechno dokáže udělat mráz – to uvidíme až po první zimě,“ řekl Brachtl s tím, že je smířený s případnými opravami svých výtvorů.

To je spojeno také s tím, že miniatury budou volně přístupné, každý si je může osahat, vylézt až k nim, případně na ně. „Je počítáno s tím, aby se to nepropadlo, když na model dítě stoupne, třeba při focení, a že se něco ulomí, s tím se nedá nic dělat. Opravy jsem dělal i u sádrových modelů, protože jak na ně lidé sahají, poškodilo se třeba cimbuří nebo jiné detaily, a teď to určitě nebude jiné,“ dodal Zdeněk Brachtl.

Od čtvrtečního odpoledne až do pátečního rána vyjížděli k více než dvěma desítkám událostí.
OBRAZEM: V Pikárci spadl strom na rodinný dům