Výpravná publikace rozhodně není prvotinou této autorské dvojice. „Už jsme spolu několik knih o železnici napsali. Martin Navrátil pracuje ve vědecké knihovně Českých drah a společně dáváme dohromady knížky o železnici. Všechny už jsou rozebrané, proto jsme se rozhodli uceleně zpracovat Posázavskou dráhu počínaje Žďárem nad Sázavou a konče Prahou. Nyní jsme vydali první díl, je věnovaný úseku mezi Žďárem, tehdejším Německým, dnešním Havlíčkovým Brodem, Světlou nad Sázavou a Kácovem. Není to jen jedna dráha, ale historicky několik drah,“ popsal knižní novinku jeden z autorů Karel Černý.

Nejstarším úsekem popsaným v publikaci je páteřní trať společnosti Rakouská severozápadní dráha vedoucí z Vídně do Děčína. „Popisujeme jen její část – od dnešního Havlíčkova Brodu do Světlé nad Sázavou. První železniční stanice na Vysočině - v Golčově Jeníkově - byla otevřena v roce 1870. A ve stejném roce bylo otevřeno i německobrodské nádraží. V průběhu let 1870 a 1871 se pokračovalo směrem na Znojmo a dělala se i větev z tehdejšího Německého Brodu směrem do Pardubic. Ta byla hotova v roce 1871,“ podotkl jeden z autorů knižní novinky.

Přestože se autorská dvojice zabývá historií českých železnic už delší dobu, při shánění dostupných materiálů pro novou knihu narazila i na pár překvapujících faktů. „Podařilo se nám například dohledat zajímavou kolekci plánů žďárského nádraží. Je na ní velmi dobře vyobrazena tamní výpravní budova, která je unikátem mezi ostatními železničními budovami. Původně měla poloviční rozsah, podobně jako budova v Novém Městě na Moravě, Bystřici nad Pernštejnem nebo v Kácově. Ale když se začala dráha ze Žďáru rozšiřovat směrem na Nové Město a Tišnov, tak byla přistavěna ještě další část,“ přiblížil Karel Černý vzácný nález plánů jediné zdvojené budovy tohoto typu na území tehdejší monarchie. „A podařilo se nám v archivu sehnat i plánky žďárské výtopny s vodárnou,“ dodal.

Svatomartinská pouť má ve vesnici dlouholetou tradici. I letos přilákala velké množství návštěvníků.
Svatý Martin rozdával zlaté dukáty v Martinicích

Znalci budou překvapeni také unikátními fotografiemi železniční stanice Pohled. „Ta za rakousko-uherské monarchie nesla i německý název Frauenthal. Podařilo se nám fotografie sehnat díky tamnímu panu starostovi. Vzhledem k tomu, že na některých z nich je už německý název zamalován, ale pan přednosta je fotografován ještě v rakouské uniformě, tak se jedná o období těsně po roce 1918,“ poznamenal Karel Černý.

Doslova na poslední chvíli se autorům podařilo do publikace zařadit i další neznámé snímky výstavby nové dvoukolejné trati. „Je tam například fotografie místa mezi Pohledem a zastávkou Pohledští Dvořáci, na níž je vidět jak stará trať, tak i ta nová,“ vysvětlil Karel Černý.

Kromě pohlednic a již zmíněných plánků drážních staveb lze v publikaci najít také historické pohlednice, razítka vlakové pošty nebo staré jízdní řády. „Vlaky jezdívaly méně často, ale spoje byly poměrně hodně využívané,“ poznamenal spoluautor publikace. „Rád bych ale také upozornil i na snímky železničních strojů. Například na lokomotivu Prinz Erich, která byla vyrobena v roce 1890 ve firmě Krauss Linz. Je nejstarší dosud provozuschopnou lokomotivou v České republice,“ doplnil Černý.

Nová kniha, jež vznikala několik let, může být i vhodným vánočním dárkem. Vždyť železnice, a zvláště ta historická, dokáže vykouzlit zasněný úsměv na tváři všech milovníků vláčků. Z dospělých mužů se při pohledu na parní lokomotivu opět stávají malí kluci toužící po dobrodružství. „Vydali jsme tři tisíce kusů, cena jednoho výtisku je 359 korun a k sehnání je prakticky ve všech distribučních společnostech po celé republice.

Coursing je radost a zábava.
Studnice hostily psí závody. Na start se postavili ridgebackové i bulíci

V plánu už je také druhý díl, který bude na knihu Posázavská dráha Žďár - Německý Brod – Světlá - Kácov volně navazovat. Tentokrát se chtějí autoři zaměřit na železniční trasu Kolín – Čerčany - Praha. „A to s odbočkami do Kácova a do Dobříše. Druhý díl vyjde příští rok,“ doplnil Karel Černý.