Obojživelníci na Vysočině mají proto ke svému rozmnožování uměle vytvořené tůňky. Ty buduje například Sdružení Krajina z Počítek na Žďársku. „Jedná se o malé vodní plochy, které jsou neprůtočné a neslouží k chovu ryb. Primárně jsou určeny k rozmnožování žab, čolků a dalších vodních organismů, nezřídka chráněných,“ přiblížila Dagmar Papáčková ze Sdružení Krajina. I v letošním roce v nich již členové spolku zaznamenali čilý ruch. „Tůně na Hrnečnici u Nového Města na Moravě jsou již doslova plné snůšek skokana hnědého,“ podotkla Dagmar Papáčková.

Další umělé vodní plochy, kde lze na rozmnožující se obojživelníky nebo jejich vajíčka narazit, se nacházejí na mnoha dalších místech v regionu. Například v loňském roce se Sdružení Krajina povedlo vytvořit nové prostory pro vodní živočichy v lokalitě Šafranice u Slavkovic na Novoměstsku, kde vznikly dvě nové tůně ke třem vybudovaným již v minulosti. Nebo u rybníka Doubravníček poblíž Radostína – tam vznikly celkem tři vodní plochy.

Umělé vodní nádržky skýtající domov obojživelníkům lze najít ještě u přehrady Staviště poblíž Žďáru nad Sázavou, pod hrází rybníka v Rudolci, u novoměstské Billy nebo v lokalitách Doliny u Jiříkovic, Šarátky u Pohledce či Haltýř na Chrudimsku.

Hned několik vzácných druhů obojživelníků je evidováno rovněž v oblasti Přírodní památky Laguna u Bohdalova, jež byla zvelebena v rámci revitalizačního projektu. Žáby a čolci tam našli místo pro rozmnožování v prostorách po někdejší těžbě cihlářské hlíny. „Tam jsme už letos zaznamenali výskyt například blatnice skvrnité, rosničky zelené, skokana krátkonohého, skokana ostronosého nebo ropuchy obecné,“ vyjádřil se Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina.

Na Vysočině lze kromě těchto druhů obojživelníků „potkat“ poměrně běžně ještě třeba skokana zeleného a hnědého; z čolků pak čolka obecného, horského nebo velkého.