Zmíněný zážitek byl navíc umocněn okolnostmi, při nichž se nadšenému turistovi a současně lyžaři a cyklistovi, výhled na Sněžku naskytl. „Tehdy se zrovna blížila okluzní fronta. Podle radarových záběrů v mobilu jsem viděl, že co nejdříve začne pršet. Říkal jsem si ale, že jsem na rozhledně Pípalce na Křemešníku ještě nikdy nebyl, a že se tam chci podívat. Takže jsem tam nehledě na blížící se déšť vylezl a musím říct, že to opravdu stálo za to,“ vzpomíná Miloslav Sláma.

„Krásně jsem viděl čelo fronty, která se rychle blížila. Těsně před ní se ale udělal takový tunel, který poskytl nádherný výhled na sever, na Sněžku vzdálenou sto padesát kilometrů,“ dodává.

Přestože si mnozí myslí, že pro dokonalé výhledy musí být také dokonalá viditelnost, občas se poštěstí zažít i něco, nad čím zůstává rozum stát. „To byl přesně takový případ. Před okluzní frontou se zřejmě zahříval studený vzduch, což způsobilo rozpuštění oparu. Tím se vytvořil zmíněný průhled,“ portvrzuje Miloslav Sláma, který si pohled, jenž se mu naskytl, pohotově vyfotografoval.

Fotit nebo vnímat

„V tu chvíli jsem si nebyl jistý, že vidím Krkonoše se Sněžkou. Ověřoval jsem si to až doma na mapě,“ podotýká a dodává, že se za fotografa dalekých výhledů nepovažuje, protože má za to, že člověk je musí buď fotit nebo vnímat. I přesto má ale podobných snímků více.

Unikátní pohled na Sněžku z rozhledny Pípalky si ovšem nemohl užívat dlouho. Zakrátko začalo pršet a v tu chvíli bylo po výhledu na daleké Krkonoše.

Právě Sněžka je dominantním bodem, který je vidět z mnoha stran. „Jeden ze zajímavých pohledů na Sněžku se mi naskytl z Rychlebských hor, z Polské hory. Odtamtud byla vidět sto kilometrů vzdálená Sněžka zezadu – od východu. Z úplně jiné strany, než jsme zvyklí,“ dělí se o další ze zajímavých zážitků Miloslav Sláma.

Podobných dobrodružství má na svém kontě více. A není nutné jezdit za nimi někam daleko. „Sněžka bývá vidět i z Pasecké skály a z rozhledeny Horní les. A taky z některých kopců ve Žďárských vrších, člověk nemusí lézt ani na rozhlednu,“ říká „sběratel“ výhledů.

Podle něj lze unikátní pohled na blízkou či vzdálenější krajinu zažít třeba i při sportování. „Lyžaři, kteří jezdí po trase Studnice – Rokytno – Vlachovice – Sklené, mi jistě dají za pravdu, že ze všech kopců, po kterých jedou, jsou dokonalé výhledy. Když je hezké počasí, rád jdu na lyže a znovu a znovu si to ověřuji,“ usmívá se Miloslav Sláma. „A když jedu na kole, tak jsou zase krásné vyhlídky třeba od Vepřové až po Havlíčkovu Borovou. Je vidět Lipnice, Melechov, Přibyslav, Havlíčkův Brod…,“ přidává.

Oblíbený Harusův kopec

Jeho dalším oblíbeným výhledovým místem je Harusův kopec. Nejkrásnější pohled je prý z radňovické strany, na konci křížové cesty. „Odtamtud je vidět na Javořici. A podobný výhled se naskytne i z kopce Lhotka. A nádherný výhled, i když ne tak daleký, je z louky nad samotou Čtvrtě u Počítek. Toto místo je zajímavé i tím, že tam není světelné znečištění. Chodívám tam pozorovat Perseidy,“ vysvětluje Miloslav Sláma.

Některá místa poskytující daleké výhledy mnohé jistě překvapí. Tak například od benzinové pumpy u Žďáru nad Sázavou, která stojí u výjezdu směrem na Nové Město na Moravě, lze spatřit hrad Lipnici. „Musí být ale vhodné podmínky. Hrad je totiž schovaný pod dalším horizontem, takže je potřeba, aby na Lipnici třeba zasvítilo sluníčko, aby byl hrad dobře vidět před horizontem Melechova. Dobré je to například v létě po páté hodině odpolední, když už slunko obejde Lipnici zezadu, a je vidět tmavý obrys stínu,“ prozrazuje Miloslav Sláma.

Dalším místem, které podle jeho mínění poskytuje úžasný pohled na okolní krajinu, je kopec Vejdoch nad obcí Jámy. „Je to nezalesněný kopec, dříve na něj ani nevedla cesta. Teď je volně přístupný a je tam skvělé vyhlídkové místo s kruhovým rozhledem,“ souhlasí „sběratel“ výhledů.