„Svíčky a věnce jsme položili na sedm hrobů významných osobností na evangelickém hřbitově a na šest hrobů na katolickém hřbitově,“ potvrdil správce městské zeleně Zdeněk Krejčí.

V Novém Městě na Moravě jsou pohřbení umělci, někdejší starostové, ruští vojáci a další. Město se ale nestará o všechna místa posledního odpočinku známých osobností, na svém seznamu jich má pouze pár. „Jde třeba o hroby básníka Petra Křičky, básnířky Elvíry Stárové, starosty Josefa Jelínka, bývalého správce dolů a železáren v Kadově Franze Plotzka nebo malíře Karla Němce,“ připomenul některé z městem opečovávaných hrobů Zdeněk Krejčí.

Položení věnce a zapálení svíčky ovšem není tím jediným, čím město přispívá k dušičkové atmosféře na obou místních hřbitovech. „Všechno také kompletně uklidíme a připravíme,“ podotkl novoměstský starosta Michal Šmarda. „Náhrobky umýváme a čistíme. Uklízíme ovšem nejen jednotlivé hroby, ale celé hřbitovy. Čtrnáct dní před Dušičkami už hrabeme listí. Provádíme takovou větší údržbu,“ doplnil správce městské zeleně.

Na Dušičky se ke hřbitovům sjíždějí lidí z blízka i z dáli. Často se stává, že se u hrobu sejdou příbuzní či známí, kteří se předtím rok i déle neviděli. „Jsme z Jičína, ale máme v Novém Městě pohřbené předky. Jednou za rok se přijedeme podívat na hrob. Já jsem místní rodačka, a tak ráda obcházím i hroby lidí, které si pamatuji z dětství. Sem tam se stane, že se dám s někým do řeči a zjistím, že se vlastně známe,“ usmála se Eva Poláčková z Jičína.

Podle nejstarší písemné zmínky zavedl Svátek zesnulých roku 998 benediktýnský opat Odillon ve francouzském klášteře Cluny. Ale historie Dušiček sahá mnohem dál. Pochází z keltské tradice Samhain. Keltové věřili, že v onu magickou noc se prolíná náš svět se světem zemřelých. Pálili ohně, aby se duše mrtvých mohly ohřát. Naše zapálená svíčka na hrobě je v podstatě pokračováním této prastaré tradice.