„Věříme, že se ve Žďáře potkáme a připomeneme si odkaz patrona naší země, stejně tak jako stavitele jeho chrámu, geniálního architekta Santiniho,“ uvedl Stanislav Růžička, předseda spolku Putování za Santinim. „Některé soubory se již přihlásily a po poutní mši svaté se představí se svým krátkým programem na prostranství před poutním areálem. Další soubory, skupinky i jednotlivci, se mohou připojit nebo si zatančit a zazpívat spolu s Horáckou cimbálovou muzikou,“ upřesnil Růžička.

Akce vypukne v 9 hodin, kdy se krojovaní účastníci začnou scházet v areálu zámku. V deset hodin se uskuteční jejich přivítání v tamní bazilice, přičemž o půl hodiny později vyrazí průvod do kostela na Zelené hoře. Tam se pak v 11 hodin uskuteční poutní mše svatá a po ní, od 12 do 15 hodin, folklorní program. K tanci i poslechu při lidové veselici v ambitech zahrají Zelenohorští muzikanti a Horácká muzika.

Na „přehlídku“ krojovaných poutníků se už těší i někteří obyvatelé města. „Loni to bylo moc pěkné, navíc v dnešní době má každá snaha o zachování nebo obnovu nějaké tradice zásadní význam,“ vyjádřila se Anna Fialová ze Žďáru nad Sázavou.

Tradice poutí na Zelenou horu se ve Žďáře (Zámku Žďár) udržovala odedávna a mířily na ně tisíce lidí ze široka daleka. „Město i jeho největší památka leží historicky na hranicích Čech a Moravy. Už od vysvěcení kostela v roce 1722 k němu směřovaly tisíce poutníků z rozsáhlého hraničního regionu. Tyto poutě nebyly nikdy přerušeny. Dokonce ani tehdy ne, když kostel a klášter byly poškozeny velkými požáry. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. se stal svatostánek na Zelené hoře symbolem slavné minulosti kraje,“ připomněl Růžička.

Poznamenal rovněž, že z kdysi slavných poutí ke svatému Janu Nepomuckému něco přetrvalo i do dnešní doby. „V době žďárské pouti je v kostele slavena řada mší svatých a přicházejí tam stovky a tisíce zbožných návštěvníků. Cílem tedy nebylo obnovení něčeho, co tady stále i po staletích je. Chtěli jsme vytvořit příležitosti pro ty, kdo chtějí vidět a navštívit Zelenou horu jinak. Také proto je předsunut termín několik dnů před hlavní žďárskou pouť. Vyhneme se tak ozvěně kolotočů a pouťového jarmarku a necháme opět zaznít poutním a lidovým písním v podání folklorních souborů a příslušníků moravských farností,“ popsal podstatu obnovené duchovní slavnosti Stanislav Růžička.