Ačkoliv se s přílivem hub do domácností zvýšila rovněž možnost otravy, podle zdravotníků jsou jenom výjimečné. „Zatím jsme měli jenom dvě podezření na otravy houbami,“ informoval primář oblastního střediska Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina v Jihlavě Miroslav Havlík.

Někdy se však lidé obávající se při nevolnosti otravy houbami vyděsí zbytečně. Často o sobě podobným způsobem dává vědět klasická viróza.

Člověku je špatně od žaludku, točí se mu hlava nebo má závratě, případně ho bolí hlava. Pokud před tím konzumoval houby, v první chvíli jej napadne, že se jimi otrávil,“ popsal klasickou situaci primář Havlík.

Zapařené houby

Poškození organismu však může být navozeno i požitím hub jedlých, avšak nevhodně tepelně zpracovaných, zapařených nebo nahnilých. Sběr je proto vhodný výhradně do košíků, do kterých má přístup vzduch. Po návratu z lesa je důležité houby nenechávat v teple a neotálet s jejich zpracováním. „Stále ještě jsou lidé, kteří se do lesa vypraví s igelitkou. A pak se diví, že i když snědli jedlé houby, mají často i závažné zdravotní problémy,“ poznamenal amatérský mykolog z Jimramovska Karel Valášek.

Při podezření na otravu je nutné ihned volat lékaře nebo postiženého neprodleně dopravit do nemocnice. Dobré je s sebou vzít vzorek požitých hub. Jejich zbytky umožní rychlejší zjištění, co vlastně houbař zkonzumoval.

„Nejproblematičtější je doba mezi požitím jedovatých hub a rozvojem příznaků otravy,“ upozornil primář. První problémy se například po požití muchomůrky zelené totiž objevují po dvanácti až čtyřiadvaceti hodinách. Čím delší je prodlení, tím se zvyšuje riziko úmrtí vlivem jaterního selhání. Záleží rovněž na odolnosti postiženého a množství požitých hub.

Naše nejedovatější houba Muchomůrka zelená se vyskytuje především v nižších nadmořských výškách, zhruba do 500 metrů nad mořem, a na Žďársku je k nalezení jenom zřídka.

----------------

V září mají žně i příležitostní houbaři

close zoom_in Křemenáče, pravé hřiby, klouzci, lišky, kováři, ryzce, podhřiby, bedly, růžovky…
V poslední době si mohou houbaři v okrese skutečně vybrat. A úspěch nemají jenom ti nadšenci, kteří najdou koš hub i když všichni kolem tvrdí, že nic neroste.

„Letos se sezona opravdu vydařila,“ potvrdil amatérský mykolog Karel Valášek. „Tedy především pro houbaře, kteří se drží prověřeného „sortimentu“ a sbírají výhradně to, co pozná každý. Tedy praváky, křemenáče, podhřiby nebo třeba babky,“ dodal. Podle jeho názoru však v regionu citelně chybějí mykologické poradny.

„Existuje hodně méně známých, ale chutných hub. Lidé je však nesbírají, protože se nemají s kým poradit, zda podobnou houbu mohou sníst,“ vysvětlil houbař.

V lesích ve žďárském okresu je možné najít i řadu nejedlých hub. „V posledních dnech často vídám hřib kříšť. Je nejedlý a dost hořký. Avšak laik, který houby moc nezná, by si ho mohl splést s podhřibem a pokazit si tak praženici,“ dodal Valášek.